Zpět na přispěvky
Snimek obrazovky 2017-12-10 v 22.38.08.png

Má konzumace ryb pouze výhody nebo může i škodit?

V tomto reportu se podíváme na konzumaci ryb ze dvou úhlů. Jedním je „Jezte ryby, jsou superpotravinou…“, druhým „Jezte ryb méně, jsou toxické…“ Tyto kontrastní rady slyšíme často z úst různých poradců. Pro konzumaci ryb hraje obsah Omega 3 mastných kyselin, které jsou dobré na srdce a mozek, protiargumentem bývá, že obsahují toxiny a těžké kovy, které zvyšují riziko rakoviny a způsobují neurologické problémy.

Co si tedy vybrat? Může být konzumace ryb opravdu nebezpečná pro vaše zdraví?

Budeme se zabývat tím, jaká pozitiva jejich konzumace přináší, negativní stránky rybích pochoutek, zda některé druhy ryb jsou rizikovější než jiné nebo jaké jsou rozdíly mezi rybami divokými a chovanými na rybích farmách.

Začněme benefity, které nám ryby přinášejí. V první řade jsou bohatým zdrojem bílkovin. Bílkoviny jsou důležité ke stavbě částí kostí, svalů a k opravě všemožných buněk v lidském těle. Hodně studií ukázalo, že protein při stejné výši kalorií nás nasytí více než tuky a sacharidy. Proto jsou ryby vhodnou složkou jídelníčku zaměřeného na redukci váhy, jelikož nám pomáhají držet rovnováhu v příjmu energie a živin.

Ryby také vykazují vysoký obsah vitaminu D, esenciálních živin, které pomáhají regulovat výši vápníku a fosforu v těle. Nedostatek vitaminu D vede k deformaci kostí – k rachitidě u dětí, osteoporóze u dospělých.

Zdroj Omega 3

Kyselina Alfa-linolenová (ALA) Kyselina eikosapentaenová (EPA) Kyselina dokosahexaeno­vá (DHA)

ALA je esenciální kyselina, kterou si tělo nemůže vytvořit samo a potřebuje jí dodat ve stravě. Na druhou stranu EPA a DHA jsou podmíněně esenciální, což znamená, že se stávají esenciálními jen za určitých okolností.

DHA je primární součást našeho mozku, kůže a sítnice, EPA je silné anti-dráždidlo. Zatímco ALA je součástí mnoha rostlinných potravin, ryby jsou jedním z mála zdrojů EPA a DHA.

Zdravé srdce

Mnoho studií prokázalo, že Omega 3 mastné kyseliny snižují riziko smrti způsobených srdečními chorobami. V jiných se došlo dokonce k závěru, že Omega 3 snižuje také smrtelnost u pacientů, kteří prošli srdečním selháním. To znamená, že na konzumaci ryb není nikdy pozdě!

Ryby a mozek

Výzkumy ruského institutu „the Rush Institut for Healthy Aging sledovaly více než 6000 mužů a žen ve věku přes 65 let v období 5 let. Zjistilo se, že zařazení ryb do jídelníčku alespoň jednou denně způsobilo 10% zpomalení kognitivního poklesu (prostřednictvím kognitivních funkcí vnímáme svět kolem sebe, reagujeme a zvládáme různé úkoly) [4]oproti těm, kteří ryby konzumovali méně než jednou týdně. U osob, které zařadili do jídelníčku ryby dva a více krát do týdne toto zpomalení poklesu činilo v průměru 13 %. To znamená, že ryby mohou pomoci zůstat Vašemu mozku ve formě.

Magnetická rezonance na Universitě v Pitsburgu na 260 jedincích sledovaných přes 10 let ukázala, že pojídání ryb alespoň jednou týdně zvyšuje množství šedé kůry mozkové o 14 %, což může znít neuvěřitelně, ale je tomu tak.

Na obrázku v úvodu článku můžete vidět části mozku, které prokazují větší navýšení šedé kůry mozkové u osob, které konzumovali ryby, oproti těm, kteří nikoliv. Tmavě červená místa značí značný nárůst, žlutá menší, ale stále prokazatelný.

Ryby jako přírodní lék na depresi

Další výhodou konzumace ryb je prokazatelné zlepšení mentálního zdraví, speciálně zmírnění symptomů deprese. Například analýza publikovaná v magazínu Journal of Clinical Psychiatry sledovala účinky suplementace Omega 3 mastných kyselin na pacienty trpící bipolární poruchou. Byl prokázán pozitivní efekt, tedy zmírnění depresí. Konzumace ryb se prokázala jako účinná ochrana také proti slepecké slepotě nebo diabetu prvního typu u dětí. Abychom však přešli k pointě tohoto článku, zkusme se podívat nyní na negativní stránky.

Rizika spojená s nadměrnou konzumací ryb

Jako nejdůležitější protiváhou pozitivních vlastností ryb si uveďme ohrožení související s toxiny z životního prostředí, které mohou zvyšovat pravděpodobnost rakoviny nebo neurologických problémů. Největším problémem je zvýšené množství rtuti v mořských rybách, jako je například tuňák nebo makrela.

Rtuť je neurotoxin, který je škodlivý především pro mozek dítěte a jeho rozvoj v těhotenství a následně pak v dětství. Spalování uhlí a chemická výroba vynáší rtuť do ovzdušný, kde se pak jako rtuť ve formě nesoucího se prachu dostává do vodních ploch. Rtuť se následně absorbuje do bakterií, které žijí ve vodě a končí jako potrava ryb. Dá se zde uvést vcelku obecná rovnice, že čím větší ryba (predátor) je, tím větší množství rtuti ve svém organismu má nastřádáno. Větší ryby požírají menší, ty se živí bakteriemi. Mezi ryby s nižším obsahem rtuti ve svém organismu tak můžeme jmenovat tresku, lososa nebo ústřice. Do střední skupiny patří pstruh spolu s tuňákem. Největší predátoři jako žraloci, mořské štiky nebo platýs, pro které jsou menší ryby potravou obsahují největší množství rtuti. Dochází k takzvané bioakumulaci. Rtuť není jediným problémem znečištění našeho životního prostředí. Ryby mohou obsahovat také dioxiny. Nebudu zde rozvádět zbytečně jeho chemické vlastnosti, na wikipedii naleznete více. Jedinou vlastnost, kterou ve spojitosti s TCDD (nejznámější dioxin) uvedu, je akumulace v tucích. Proto jsou ryby jeho věrným absorbentem. Karcinogen TCDD se ukázal jako nebezpečný například při nehodě v italském Sevesu. Po úniku dixinů do ovzduší studie sledovala na tisíc jedinců, kteří byli nehodě vystaveni. Po 20 letech se ukázalo, že nehoda zvýšila výskyt rakoviny v oblasti. Některé zdroje uvádějí, že po přímých následcích otravy onemocnělo 200 lidí z nejbližšího o­kolí.

Jaký je rozdíl mezi divokýmy rybami a rybami z chovu?

K dosud uvedeným benefitům a nevýhodám konzumace ryb přidáme téma, které celou problematiku ještě trochu komplikuje. Celosvětová spotřeba rybích produktů nás dovedla až ke zřízení rybích farem, kde se mnoho druhů ryb chová odlišných podmínek, které panují na volném moři a oceánu. Mají takové ryby ty samé zdravotní benefity a rizika?

Pro jednoduchou představu. Jaký bude rozdíl mezi člověkem sedícím celý den v kanceláři a vytrvalostním běžcem? Lze předpokládat, že člověk bez pohybu bude mít více tělesného tuku. Stejně tak tomu je u ryb. Zaměřil se na to výzkum v roce 1996 (Amerio a kolektiv), který rozborem zjistil, že divoký úhoř má 19 – 25 % tuku, kdežto chovaný 27 – 30 %. Divoký pstruh 2,1 %, chovaný 4,1 % atd. Další výzkumy ukázaly na rozdíly ve složení svaloviny i tuků. Ryby z farem vykazovaly větší množství nasycených tuků, oproti vyššímu obsahu Omega 3 a 6 u ryb divokých. To je přisuzováno i složení krmiv pro chov. Je zde pak dále problematika, která se týká spíše pohledu na ekologii a celkově je k zamyšlení. Každý rok je vyloveno a využito 300 – 700 miliard divokých ryb, které se mimojiné využívají také k výrobě krmiv a olejů pro rybářské farmy. Je to zvláštní koloběh, ale to už bychom hodně odbočovali a pouštěl bych se do tématu, o kterém vím minimum.

Pro shrnutí si tak na závěr uvedeme hlavní pozitiva konzumace ryb. Jsou velmi kvalitním zdrojem bílkovin, vyrovnají se téměř všem druhům mas. Také jsou skvělým a již vícekrát zmíněným zmíněným zdrojem zdravých tuků. Obsahují také vitamín D a několik dalších mikronutrientů. Tím vším přispívají ke snižování rizik kardiovaskulárních onemocnění, zlepšjí kognitivní funkce, mají pozitivní vliv na pleť a vlasy. Vzhledem k uveeným rizikům bychom však měli mít na paměti, že ve výživě platí téměř vždy „všeho s mírou“. Uvedeme zde tedy limity pro jejich zařazení do jídelníčku.

Losos, makrela, sardinky, ančovičky, sleď, pstruh a další mastné druhy ryb je vhodné zařazovat maximáln 4× do týdne (560 g) u dětí a dospělých, 2× týdně (280 g) u těhotných a kojících žen. Tyto druhy ryb obsahují nízké množství znečištění, které by mohlo proniknout do Vašeho těla.

treska, tilapie, pražma, kambala, platýs, žralok, mečoun, štika a další ze skupiny bílých ryb konzumujte tolikrát kolikrát chcete. Výjimkou jsou velcí dravci jako žraloci, měčouni, kteří obsahují vysoké množství rtuti. (důvod, proč tomu tak je, jsme si uváděli). U nich nepřekračujte 1 porci týdně).

Kraby, mušle, langusty, krevety apod. by neměly překročit 4 porce na týden, těhotné ženy by se měly vyhnout konzumaci syrových plodů. Ty by mohli způsobit lehkou otravu, pokud by pocházely ze znečištěného prostředí.

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 03.03.2018

Komentáře

Zatím nikdo nehodnotil - buďte první!
Nahoru