file49294267.jpg

Je lepek pouhým nocebo efektem?

V poslední době se lepek zdá být dietním terorem. Chléb, těstoviny, snídaňové cereálie, dokonce i masné výrobky jako párky a šunka. To vše obsahuje lepek. Tento lepkavý protein se nám vkradl nejen do potravinového průmyslu, ale i do našich myslí. Lepek je obviňován pro mnoho zdravotních problémů, od obezity přes ztrátu paměti, až po záněty a rakovinu. Celiakie a nesnášenlivost lepku jsou skutečné stavy a někteří z nás trpí problémy spojenými s konzumací lepku. My ostatní jsme neustále vystavováni informacím, že lepek je špatný pro všechny. Je možné, že samozvaní poradci (blogeři), autoři knih a média mohou celou problematiku lepku zahnat až tak daleko? Budeme se zabývat otázkou, zda je více nebezpečná součást stravy zvaná lepek nebo negativní myšlení spojené s jeho konzumací. Nejdříve se podíváme na základy toho, jak funguje lidská mysl.

Když vám doktor předepíše léky a seznámí vás některými vedlejšími účinky, tak je berete a dokonce očekáváte, kdy přijde moment, kdy přesně tyto příznaky začnete cítit. A co kdyby vám o nich lékař neříkal? Cítili byste bolest nebo jiný vedlejší účinek? Pravdpodobně ne. Když slyšíme nebo čteme o účincích, pocitech nebo úzkosti, máme tendenci tyto stavy vyvolávat. (Barsky a kol., 2002) A dokonce bylo dokázáno, že pesimistické myšlení dokáže konstruovat fyzickou bolest. (Atlas a Wager, 2012) Tyto vlivy jsou hlavně podvědomé a jsou nazývány nocebem, tedy opakem placebo efektu. Placebo je například spojení nějakého pozitivního efektu s látkou, která za normálních okolností udávané účinky nemá. Nocebo naopak představuje situaci opačnou, tedy že něco vyvolá negativní účinky, byť by za normálních podmínek nemělo.

Teoretické příklady placeba a noceba

Placebo

Máte 10 pacientů trpící bolestí. Vezmete obyčejný hroznový cukr, který sám o sobě nemá účinky, které by vedly k utlumení bolesti. Pacientům před požitím hroznového cukru řeknete, že hroznový cukr obsahuje látku, která jejich bolest sníží. Výsledkem bude, že 3 pacienti popíší, že bolest ustoupila.

Nocebo

Máte pacienta, kterému diagnostikujete vážnou chorobu a s lítostí mu oznámíte, že mu zbývá pouze půl roku života. Pacient po půl roce skutečně zemře, ale pitva odhalí, že byl naprosto zdráv.

Pokud věříte, že něco způsobuje fyzické poškození, tak to způsobobvat může. Váš strach může být spuštěčem symptomů a proto se podíváme, zda je možné, aby strach z lepku způosoboval jeho nesnášenlivost. Výzkumy Columbia University určily tři odlišné druhy spouštěčů:

Negativní zprávy z prostředí naší zdravotní péče Negativní zprávy z našeho sociálního okolí Vzdání se něčeho pro iluzi dosažení úspěchu (pozn.: v tomto případě vynechání lepku v jídelníčku pro úspěch typu redukce váhy, zlepšení zdravotního stavu apod.)

Když se podíváme na výše uvedené aktivátory, problematika lepku zasahuje do všech tří. Mnoho výživových poradců vyřadila lepek ze svého jídelníčku po přečtení jedné z mnoha knih napsaných v posledním desetiletí o negativních vlivech lepku na zdraví. Začala se cítit lépe (možná), a tak začali doporučovat nekonzumaci lepku masám klientů. Laik v oblasti stravování pak bere každého poradce jako oprávněného v oblasti výživy a jako autoritu. Takto se šíří negativní zpráva z naší zdravotní péče, jelikož se tématu a nového trendu chytnou média, letí informace do světa z úst několika odborníků a „odborníků“ najednou. To zapříčiní, že se škodlivost lepku dostane do podvědomí i někomu z vašeho blízkého okolí (rodina, partner, přátelé). Ti se při pojídání bagety u kafe rozpovídají o článku, který byl psán o lepku a jeho vlivu na tělesnou váhu, bolesti hlavy a celkové zdraví. Stačí, abychom nad tím začali přemýšlet. Když přijmeme myšlenku nového nebezpečí nebo změny kondice a spojíme jí s onemocněním nebo potížemi, které potkali někoho v naší sociální skupině, může to vést k nebezpečným následkům. Tím se náš trojúhelník uzavírá a sledujeme všechny tři spouštěče noceba najednou.

V praxi tato kampaň měla i pozitivní stránku týkající se onemocnění celiakie. Tato vlna pomohla snížit počet nediagnistiko­vaných. Bohužel ale také i zvýšit počet sebediagnisti­kovaných.

Nyní přejděme k experimentu, jehož autoři (Jessica Biesierski spolu s kolegy z Manash University, Melbourne, Australia) si položili otázku: Jsou pacienti fyzicky nesnášenliví na lepek nebo je to psychické?

Účastníci experimentu byli jedinci, kteří se popisovali jako neceliaci (onemocnění), ale věřili, že jsou citliví na lepek. Jedinci byli rozděleni do do dvou skupin. První bylo při experimentu podáváno jídlo s lepkem, druhé bez lepku. Ani jedna skupina nebyla seznámena s tím, zda právě jejich pokrmy budou obsahovat lepek. Navíc byly vyřazené potraviny, které by mohly působit dráždivě (fruktany, mléko). Výsledek byl zvláštní. Obě skupiny (konzumující lepek i nekonzumující lepek) v průběhu experimentu vykazovaly charakteristické symptomy citlivosti na lepek. Ve druhé části experimentu tyto dvě skupiny byly prohozeny (bez toho, aby se jim to řeklo). Tato změna měla sloužit k porovnání, kdy na jedné osobě bude vyzkoušen jídelníček bez lepku i s ním. Tentokrát z toho vědci byli zmateni ještě mnohem více. Symptomy se totiž opět projevily u obou skupin. Bez žádného evidentního spouštěče. To dokázalo vliv psychiky a takzvaný nocebo efekt. Účastníci experimentu očekávali, že v pokusu budou konzumovat jídla s lepkem, tím pádem, že to u nich vyvolá potíže, a také vyvolalo.

Jak mohl nocebo efekt někoumu způsobit opravdové příznaky při konzumaci neškodného jídla, jako v experimentu s bezlepkouvou dietou? V roce 2015 Fiona Crichton a Keith Petrie z University of Auckland došly k závěru: „Internet zvýšil rozsah pro vytváření zdravotních strašáků a způsobil nárůst riskantních nocebo reakcí u jednotlivců vystavených dezinformacím o zdravotních hrozbách spojených s moderním životním stylem.“ Lepek není jediná součást výživy, která koluje mezi velkým množstvím informací a dezinformací na internetu. Stejné informační procesy můžeme zaznamenat u GMO potravin, ohříváného jídla v mikrovlné troubě, produktů s parabeny atd. Existuje nesčetné množství důkazů, že negativní myšlení a strach ze složek stravy mohou doopravdy složku udělat škodlivou.

Jak se proti tomu chránit?

Nejdůležitější je být více kritičtí k tomu, co čteme a slyšíme. Musíme pokračovat v konání, které bude dělat naše klienty chytřejší. To znamená, že pokud budujete podnikání v pomoci ostatním stát se zdravějšími, pamatujte si, že pozitivní zprávy jsou klíčem k redukci nocebo efektů a ke skutečnému zdraví. Strašení není správná cesta. Slova, která píšete či říkáte ostatním, mohou mít velký vliv.

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 06.03.2018
Celý článek
Snimek obrazovky 2017-12-10 v 22.38.08.png

Má konzumace ryb pouze výhody nebo může i škodit?

V tomto reportu se podíváme na konzumaci ryb ze dvou úhlů. Jedním je „Jezte ryby, jsou superpotravinou…“, druhým „Jezte ryb méně, jsou toxické…“ Tyto kontrastní rady slyšíme často z úst různých poradců. Pro konzumaci ryb hraje obsah Omega 3 mastných kyselin, které jsou dobré na srdce a mozek, protiargumentem bývá, že obsahují toxiny a těžké kovy, které zvyšují riziko rakoviny a způsobují neurologické problémy.

Co si tedy vybrat? Může být konzumace ryb opravdu nebezpečná pro vaše zdraví?

Budeme se zabývat tím, jaká pozitiva jejich konzumace přináší, negativní stránky rybích pochoutek, zda některé druhy ryb jsou rizikovější než jiné nebo jaké jsou rozdíly mezi rybami divokými a chovanými na rybích farmách.

Začněme benefity, které nám ryby přinášejí. V první řade jsou bohatým zdrojem bílkovin. Bílkoviny jsou důležité ke stavbě částí kostí, svalů a k opravě všemožných buněk v lidském těle. Hodně studií ukázalo, že protein při stejné výši kalorií nás nasytí více než tuky a sacharidy. Proto jsou ryby vhodnou složkou jídelníčku zaměřeného na redukci váhy, jelikož nám pomáhají držet rovnováhu v příjmu energie a živin.

Ryby také vykazují vysoký obsah vitaminu D, esenciálních živin, které pomáhají regulovat výši vápníku a fosforu v těle. Nedostatek vitaminu D vede k deformaci kostí – k rachitidě u dětí, osteoporóze u dospělých.

Zdroj Omega 3

Kyselina Alfa-linolenová (ALA) Kyselina eikosapentaenová (EPA) Kyselina dokosahexaeno­vá (DHA)

ALA je esenciální kyselina, kterou si tělo nemůže vytvořit samo a potřebuje jí dodat ve stravě. Na druhou stranu EPA a DHA jsou podmíněně esenciální, což znamená, že se stávají esenciálními jen za určitých okolností.

DHA je primární součást našeho mozku, kůže a sítnice, EPA je silné anti-dráždidlo. Zatímco ALA je součástí mnoha rostlinných potravin, ryby jsou jedním z mála zdrojů EPA a DHA.

Zdravé srdce

Mnoho studií prokázalo, že Omega 3 mastné kyseliny snižují riziko smrti způsobených srdečními chorobami. V jiných se došlo dokonce k závěru, že Omega 3 snižuje také smrtelnost u pacientů, kteří prošli srdečním selháním. To znamená, že na konzumaci ryb není nikdy pozdě!

Ryby a mozek

Výzkumy ruského institutu „the Rush Institut for Healthy Aging sledovaly více než 6000 mužů a žen ve věku přes 65 let v období 5 let. Zjistilo se, že zařazení ryb do jídelníčku alespoň jednou denně způsobilo 10% zpomalení kognitivního poklesu (prostřednictvím kognitivních funkcí vnímáme svět kolem sebe, reagujeme a zvládáme různé úkoly) [4]oproti těm, kteří ryby konzumovali méně než jednou týdně. U osob, které zařadili do jídelníčku ryby dva a více krát do týdne toto zpomalení poklesu činilo v průměru 13 %. To znamená, že ryby mohou pomoci zůstat Vašemu mozku ve formě.

Magnetická rezonance na Universitě v Pitsburgu na 260 jedincích sledovaných přes 10 let ukázala, že pojídání ryb alespoň jednou týdně zvyšuje množství šedé kůry mozkové o 14 %, což může znít neuvěřitelně, ale je tomu tak.

Na obrázku v úvodu článku můžete vidět části mozku, které prokazují větší navýšení šedé kůry mozkové u osob, které konzumovali ryby, oproti těm, kteří nikoliv. Tmavě červená místa značí značný nárůst, žlutá menší, ale stále prokazatelný.

Ryby jako přírodní lék na depresi

Další výhodou konzumace ryb je prokazatelné zlepšení mentálního zdraví, speciálně zmírnění symptomů deprese. Například analýza publikovaná v magazínu Journal of Clinical Psychiatry sledovala účinky suplementace Omega 3 mastných kyselin na pacienty trpící bipolární poruchou. Byl prokázán pozitivní efekt, tedy zmírnění depresí. Konzumace ryb se prokázala jako účinná ochrana také proti slepecké slepotě nebo diabetu prvního typu u dětí. Abychom však přešli k pointě tohoto článku, zkusme se podívat nyní na negativní stránky.

Rizika spojená s nadměrnou konzumací ryb

Jako nejdůležitější protiváhou pozitivních vlastností ryb si uveďme ohrožení související s toxiny z životního prostředí, které mohou zvyšovat pravděpodobnost rakoviny nebo neurologických problémů. Největším problémem je zvýšené množství rtuti v mořských rybách, jako je například tuňák nebo makrela.

Rtuť je neurotoxin, který je škodlivý především pro mozek dítěte a jeho rozvoj v těhotenství a následně pak v dětství. Spalování uhlí a chemická výroba vynáší rtuť do ovzdušný, kde se pak jako rtuť ve formě nesoucího se prachu dostává do vodních ploch. Rtuť se následně absorbuje do bakterií, které žijí ve vodě a končí jako potrava ryb. Dá se zde uvést vcelku obecná rovnice, že čím větší ryba (predátor) je, tím větší množství rtuti ve svém organismu má nastřádáno. Větší ryby požírají menší, ty se živí bakteriemi. Mezi ryby s nižším obsahem rtuti ve svém organismu tak můžeme jmenovat tresku, lososa nebo ústřice. Do střední skupiny patří pstruh spolu s tuňákem. Největší predátoři jako žraloci, mořské štiky nebo platýs, pro které jsou menší ryby potravou obsahují největší množství rtuti. Dochází k takzvané bioakumulaci. Rtuť není jediným problémem znečištění našeho životního prostředí. Ryby mohou obsahovat také dioxiny. Nebudu zde rozvádět zbytečně jeho chemické vlastnosti, na wikipedii naleznete více. Jedinou vlastnost, kterou ve spojitosti s TCDD (nejznámější dioxin) uvedu, je akumulace v tucích. Proto jsou ryby jeho věrným absorbentem. Karcinogen TCDD se ukázal jako nebezpečný například při nehodě v italském Sevesu. Po úniku dixinů do ovzduší studie sledovala na tisíc jedinců, kteří byli nehodě vystaveni. Po 20 letech se ukázalo, že nehoda zvýšila výskyt rakoviny v oblasti. Některé zdroje uvádějí, že po přímých následcích otravy onemocnělo 200 lidí z nejbližšího o­kolí.

Jaký je rozdíl mezi divokýmy rybami a rybami z chovu?

K dosud uvedeným benefitům a nevýhodám konzumace ryb přidáme téma, které celou problematiku ještě trochu komplikuje. Celosvětová spotřeba rybích produktů nás dovedla až ke zřízení rybích farem, kde se mnoho druhů ryb chová odlišných podmínek, které panují na volném moři a oceánu. Mají takové ryby ty samé zdravotní benefity a rizika?

Pro jednoduchou představu. Jaký bude rozdíl mezi člověkem sedícím celý den v kanceláři a vytrvalostním běžcem? Lze předpokládat, že člověk bez pohybu bude mít více tělesného tuku. Stejně tak tomu je u ryb. Zaměřil se na to výzkum v roce 1996 (Amerio a kolektiv), který rozborem zjistil, že divoký úhoř má 19 – 25 % tuku, kdežto chovaný 27 – 30 %. Divoký pstruh 2,1 %, chovaný 4,1 % atd. Další výzkumy ukázaly na rozdíly ve složení svaloviny i tuků. Ryby z farem vykazovaly větší množství nasycených tuků, oproti vyššímu obsahu Omega 3 a 6 u ryb divokých. To je přisuzováno i složení krmiv pro chov. Je zde pak dále problematika, která se týká spíše pohledu na ekologii a celkově je k zamyšlení. Každý rok je vyloveno a využito 300 – 700 miliard divokých ryb, které se mimojiné využívají také k výrobě krmiv a olejů pro rybářské farmy. Je to zvláštní koloběh, ale to už bychom hodně odbočovali a pouštěl bych se do tématu, o kterém vím minimum.

Pro shrnutí si tak na závěr uvedeme hlavní pozitiva konzumace ryb. Jsou velmi kvalitním zdrojem bílkovin, vyrovnají se téměř všem druhům mas. Také jsou skvělým a již vícekrát zmíněným zmíněným zdrojem zdravých tuků. Obsahují také vitamín D a několik dalších mikronutrientů. Tím vším přispívají ke snižování rizik kardiovaskulárních onemocnění, zlepšjí kognitivní funkce, mají pozitivní vliv na pleť a vlasy. Vzhledem k uveeným rizikům bychom však měli mít na paměti, že ve výživě platí téměř vždy „všeho s mírou“. Uvedeme zde tedy limity pro jejich zařazení do jídelníčku.

Losos, makrela, sardinky, ančovičky, sleď, pstruh a další mastné druhy ryb je vhodné zařazovat maximáln 4× do týdne (560 g) u dětí a dospělých, 2× týdně (280 g) u těhotných a kojících žen. Tyto druhy ryb obsahují nízké množství znečištění, které by mohlo proniknout do Vašeho těla.

treska, tilapie, pražma, kambala, platýs, žralok, mečoun, štika a další ze skupiny bílých ryb konzumujte tolikrát kolikrát chcete. Výjimkou jsou velcí dravci jako žraloci, měčouni, kteří obsahují vysoké množství rtuti. (důvod, proč tomu tak je, jsme si uváděli). U nich nepřekračujte 1 porci týdně).

Kraby, mušle, langusty, krevety apod. by neměly překročit 4 porce na týden, těhotné ženy by se měly vyhnout konzumaci syrových plodů. Ty by mohli způsobit lehkou otravu, pokud by pocházely ze znečištěného prostředí.

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 03.03.2018
Celý článek
Snimek obrazovky 2017-12-10 v 22.06.46.png

Mražená zelenina jako součást moderního života

Od roku 1950 se trend ubíral směrem, kdy téměř každá domácnost měla možnost vlastnit mrazák. To změnilo i způsob skladování a úpravu některých potravin. Dříve se zelenina musela sníst do několika dnů, nyní máme možnost úrodu konzumovat i v zimních měsících. To nám umožňuje utrácet méně peněz při nákupu surovin v mnoha případech. Což se týká kromě zeleniny samozřejmě i ovoce. Nejznatelnější rozdíl vidíme v sezónním a mimosezónním prodeji např. u borůvek. V zimě se z těchto skvělých plodů plných antioxidantů stává drahá pochoutka.

Výhoda kupované mražené zeleniny oproti čerstvé je určitě cenová dostupnost a jednoduchost přípravy (mytí, krájení). Právě proto se stala mražená zelenina vcelku významnou částí moderního života.

Stejně výživné nebo ne?

Mnoho z nás upřednostní pohodlí při přípravě jídel. Časová náročnost přípravy jídelníčku je značná a neoddiskuto­vatelná. A přesto, že to děláme pro své zdraví a pohodu, může být každá pomůcka vítána. Ale neobětujeme tím obsah mikronutrientů a antioxidantů, který nám přináší čerstvá zelenina? Přirozeně bychom si mohli myslet, že čerstvé je vždy lepší, protože mražené si často spojíme s nezdravými polotovary plnými aditiv ve srovnání s jejich čerstvými alternativami. Přesto musíme říci – čerstvé vždy není lepší než mrazené.

Většina zeleniny neroste v místě, kde žijete, a využívá se dlouhých transportů do supermarketů, které trvají od dvou dnů do až tří týdnů než se dostanou na Váš talíř. Tento transport staví zeleninu do vlivu tepla, světla a kyslíku, což způsobuje postupnou ztrátu vitamínů a antioxidantů. Z výzkumů je patrné, že tato ztráta není rozhodně zanedbatelná. U hrášku se ztrácí přes polovinu vitamínu C do 48 hodin od sklizně! (1 University of California, Joy Rickman; Journal of the Science of food and Agriculture). Také špenát ztrácí téměř všechen svůj vitamín C, když je vystaven pokojové teplotě po dobo pouhých 4 dnů. V celém procesu prodeje zeleniny se tak ztrácí nejen živiny, ale také chuť, barva, vůně…

Mražená produkce je většinou zamrazována bezprostředně po sklizni, tudíž na vrcholu „čerstvosti“. Před zamrazením je zelenina pouze očištěna, popřípadě oloupaná, je-li to nezbytné a ostříknuta horkou vodou nebo párou. Tento proces odstraňuje zbývající špinavé plochy, bakterie a pesticidy. Extrémně nízká teplota pak ničí enzymy, které by se mohly podepsat na úbytku živin. Stinná stránka je však ta, že horká voda nebo pára před samotným mrazením mění barvu, aroma a chuť zeleniny, proto v nás pak může vyvolat negativní dojem. Abychom zmínili veškeré výhody i nevýhody, musíme dodat, že i tato metoda očištění se podepíše na ztrátě určitého obsahu některých vitamínu rozpustných ve vodě, jako je třeba vitamín C. Ale v mnohem menší míře než transport a běžné skladování.

Pokus

Health science academy (Londýn, Anglie) v rámci svého bádání postavila čerstvou zeleninu tváří v tvář mražené. Tady jsou výsledky:

Ve 100 gramech kukuřice nebyl zaznamená rozdíl v obsahu vlákniny (2,4 g) ani vápníku (3 mg). Mražená kukuřice obsahovala více folátu (kyseliny listové – 35 mcg oproti 23 mcg), ale méně vitamínu C (3,5 mg oproti 5,5 mg) a vitamínu A. Mražený špenát obsahoval více vlákniny (3,7 g oproti 2,4 g), vápníku (153 mg oproti 136 mg) a Vitamínu E, za to méně železa a vitamínu C (2,2 mg oproti 9,8 mg).

Živiny obsažené v mražené zelenině jsou také závislé na kvalitě soli a technice pěstování. Vědecké studie ukázaly, že některé živiny mají větší obsah v mražené zelenině, jiné se naopak uchovají ve větším množství v čerstvé. Je to podobné jako u následků tepeplné úpravy jídel, kdy se nám může ztrácet obsah vitamínů při vaření, ale na druhou stranu se uvolní větší množství betakarotenu. Například studie Univerzity of Chester (Prof. Graham Bonwick, Dr. Catherine S. Birch) ukázala, že mražená brokolice, borůvky a špenát obsahují méně polyfenolů, než jejich čerstvá variace. Naopak mražená mrkev a brokolice obsahovali vyšší množství betakarotenu. (Kompletní studie: Antioxidants in Fresh and Frozen Fruit and Vegetables: Impact Study of Varying Storage Conditions)

Mražené ovoce

Ovoce nemá stejně vlákninovou strukturu jako zelenina, což zelenině umožňuje odolat zničujíím efektům způsobených mražením. Ovoce je sklízeno pro mražení v plném stádiu zralosti, tím pádem měkkou strukturu, která přináší vyšší citlivost na poškození v průběhu mražení. Některé druhy ovoce jsou blanšírovány (očištěny) před mrazením ze stejných důvodů jako zelenina, ale mají tím větší tendenci ztrácet obsah mikroživin. Alterantivou blanšírování může být přidání cukru. Kyslík z atmosféry se nemůže dostat do ovoce tak jednoduše, pomáhá to k ochraně barvy. Přidávání cukru také redukuje strukturální poškození během procesu mražení. Je dobré tyto základní metody znát, pokud se chcete vyhnout přidaným cukrům.

Vitamín C se často přidává do ovoce před zmražením, což ochraňuje ovoce před ztrátou barvy a samozřejmě zvyšuje výživovou hodnotu. Například zkrystalizovaná kyselina askorbová (vitamín C) je přidávána do avokáda, aby přestalo hnědnout. Takové ovoce pak je trochu měkčí než čerstvé, ale zachová chuť a nutrienty jako zelenina. Mražená zelenina je vhodná pro rychlost její přípravy, nemusíme ji krájet a nějak speciálně upravovat. Mražené ovoce využijeme do domácích smoothies, jogurtu, nebo dezertů. Jak bylo uvedeno výše, dejte si pozor na přidaný cukr (ve formě sirupu), aby produkt neovlivnil cíle aplikovaných diet.

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 27.02.2018
Celý článek
file54660241.jpg

Zrychluje pravidelné stravování metabolismus?

Často slýcháme radu, že pokud budeme jíst často a pravidelně – 5 až 6 jídel každé 2 až 3 hodiny, dojde ke zrychlení metabolismu a pomůže nám to k hubnutí. Než si vysvětlíme, zda toto tvrzení je založené na pravdě, chceme upozornit, že žádná rada, bez toho abychom znali složení těla, psychologii, stravovací návyky, trénink atd. nebude platit obecně. Co funguje na nás, nemusí fungovat jiným!

V okruhu fitness trenérů a welness koučů se věta o metabolismu objevuje v mnoha článcích a doporučeních, které mají za cíl úbytek váhy u klienta. Nicméně, tato teorie byla vyvrácena již na konci minulého století, a to studií British Journal of nutrition (Bellisle et al, meta-analysis of epidemiological on eating frequency). Tento výzkum vedl k závěru, že více jídel nezajišťuje vyšší ztrátu tuku.

Studie, které kombinovaly velikost a frekvenci jídel za stejného kalorického příjmu, nezjistily změny metabolismu, ani větší ztrátu hmotnosti při pravidelné stravě. (Verboeket-van de Venne, Westerterp, 1991 a 1993; Smeets, Westerterp-Platenga, 2008; Cameron, Cyr, Doucet, 2010). Všechny studie došly ke stejnému závěru. Další studie dokonce uvádějí, že respondenti pociťovali větší hlad, když jedli šestkrát denně. (Ohkawara a kol., 2013, Journal Obesity).

Odborníci se schodují, že existují benefity, které souvisejí s pravidelnou stravou. Zrychlení metabolismu mezi ně ale nepatří. Pokud jste závodní sportovec můžete přizpůsobit timing jídel tak, aby vám strava pomáhala zlepšovat výkony (rychlá regenerace, lepší využití živin). Pouze nečekejte, že pomůžete svému metabolismu.

Zde je 5 primárních faktorů ovlivňujících váš kalorický výdaj:

  • Bazální metabolismus: kalorie, které spotřebují orgány – dýchání, oběhová soustava atp.
  • Termický efekt jídla: Kalorie, které vaše tělo využívá k trávení, asimilaci a metabolizování jí­dla.
  • Termogeneze cvičení: Kalorie, které spotřebujete cílenou aktivitou, např. cvičením.
  • Termogeneze vzniklá jinými pohyby: Kalorie spotřebované spontánní činností.
  • Termogeneze jako ochrana proti chladu: Kalorie spotřebované na vyrovnání teploty organismu při vystavení nízkým teplotám.

Už na první pohled můžeme vidět, že frekvence jídel nemá vliv ani na jeden z těchto faktorů. Navýšení počtu jídel při zachování denního kalorického příjmu logicky neovlivní ani jednu ze tří druhů termogeneze. Zbývá tedy pouze bazální metabolismus a termický efekt jídla, jako jediné možné ovlivňující faktory spojené s frekvencí jídel. Bazální metabolismus

Kromě cvičení ovlivňuje kalorický výdej v jednom dni vaše tukuprostá hmota (FFM – fat-free mass), což je vaše celková váha (hmota) bez tuku. Tukuprostá hmota tedy obsahuje: svaly, orgány, kosti, kůži, šlachy a vodu. Větší FFM se rovná vyšší bazální metabolismus. To znamená, že hlavní výdej energie přes den je závislý na vašem bazálním metabolismu, který koreluje (je spojen) s výší tukuprosté hmoty. Některé studie sice ukázaly, že změna stravování vedla k poklesu bazálního metabolismu, vždy ale šlo o změnu v kalorickém příjmu. Došlo tedy k snížení bazálního metabolismu, ale bylo toho dosaženo omezením stravování (např. na 2 porce denně) bez kompenzace tohoto kalorického výpadku v dalších 24 hodinách, nikoliv omezením porcí při zachování kalorického příjmu.

Termický efekt jídla

Je pravdou, že trávení jídla navyšuje trochu váš energetický výdej. Je to známé jako termický efekt jídla. Jde o energii spotřebovanou vaším tělem při proceseh využití a přeměny jídel, která sníte. Například, sníte – li 2000 kalorií v průběhu jednoho dne, přibližně 200 kalorií bude využito v běžných procesech, jako absorbce živin, trávení, transport živin. Při zkoumání tématu termický efekt při různé frekvenci jídel bylo zjištěno, že pouze celkové množství konzumovaného jídla stanovuje množství kalorií vynaložených na jeho zpracování. Například tři konzumovaná jídla o 500 kalorií vyprodukují stejný termický efekt jako 5 jídel o 300 kaloriích. Frekvence jídel zde nehraje roli. Vše tedy záleží na vaší preferenci, časových možnostech, popřípadě fitness cílech.

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 22.02.2018
Celý článek

Pestrá a vyvážená strava jako základ úspěchu

Neustále se dokola zmiňujeme o tom, že strava by měla být především pestrá a vyvážená. Nejste si jisti, co si pod tímto pojmem máte představit? Pojďme si to vysvětlit trochu blíže.

Je víceméně zcela jedno, jestli se snažíte zhubnout, nabrat svalovou hmotu či si jen chcete svou váhu udržovat. Jídelníček by měl být co možná nejpestřejší ve všech těchto případech. V dnešní uspěchané době existuje mnoho moderních diet, které vám slibují kýžené efekty při jejich úzkostlivém dodržování.

Dost často se jedná o diety a výživové směry, při kterých omezíte v jídelníčku některou ze základních živin, většinou se jedná o tuky a sacharidy, což je například v případě redukce hmotnosti jistě na místě. V některých případech však můžete narazit i na diety více striktní jako jsou různé bezlepkové, bezlaktózové, zeleninové, ovocné či detoxikační diety, a tak bychom mohli pokračovat. Ve většině případů vám slíbí rychlý úbytek váhy, zlepšení zdravotního stavu a vlastně vyřešení všech dosavadních problémů. To přeci chcete ne?

K mnoha z těchto diet se dnes z různých důvodů uchyluje spousta lidí po celém světě. Velmi často je však důvodem skutečnost, že si to zkrátka někde přečetli a pár lidí tam potvrdilo, že to funguje. Na závěr samozřejmě vždy dodají něco o „prokázaných studiích“, které tato tvrzení několikrát potvrdily. Jak se však daná studie prováděla, kdo je jejím autorem, jaký byl zkoumaný vzorek a jaké byly další výsledky této studie? To už se většinou nedozvíte, nebo si přečtete úryvek, který je často vytržený z kontextu a vás to uchlácholí jako důkaz, že se jedná o prokazatelný fak­t.

Rozeznat relevantní informace je v dnešní době složité

Dále si potom o dané dietě či studii už nic nehledáte a vlastně už jste to četli nebo slyšeli i někde jinde, tak proč to nezkusit. Bohužel po internetu se dnes šíří spousta mýtů a někdy i inteligentní člověk může mít problém se ve všech těch informacích a dezinformacích vyznat.

Na takové výživové směry se pak ale lidé dále nezaměří, slepě něco dodržují a mají pocit, že dělají pro své tělo tu největší službu. Zdaleka tomu tak ale není a většina lidí, ve snaze zlepšit svůj zdravotní stav či zhubnout, jen zbytečně omezuje některé složky potravy, které jim jinak přinášejí i důležité živiny.

Dostatek všech živin, nehromadění škodlivých a antinutričních lá­tek

Pestrý a vyvážený jídelníček je důležitý proto, že pouze tak dodáte svému tělu z dlouhodobého hlediska vše, co potřebuje. Pokud netrpíte nějakým onemocněním, alergií či intolerancí na danou potravinu a doteď vám tato potravina nedělala žádné obtíže, není třeba se ji vzdávat. Vždy je dobré hledat spíše zdravější alternativy takových zdrojů živin, zaměřit se na co nejčerstvější a co nejméně zpracované produkty a můžete si být jisti, že pro své tělo děláte to nejlepší.

Není vhodné každý den pojídat kuře s rýží, stejně tak jako ze zeleniny nedostanete všechny potřebné živiny. I při redukci hmotnosti je důležité zaměřit se na všechny potraviny a zařadit a zkombinovat je tak, aby se co nejméně opakovaly a my tak z různých zdrojů stravy získali různé makro i mikroživiny jako jsou vitaminy, minerály a stopové prvky.

Když omezíte lepek, nic se vám nestane. Ale co další složky, které se v potravinách obsahujících lepek vyskytují? Některé vitaminy, aminokyseliny, komplexní sacharidy, vláknina. Stejné je to i u mléka. Mléčné bílkoviny jsou pro naše tělo jedny z nejhodnotnějších a z mléčných zdrojů rovněž získáte řadu vitaminů, minerálů apod. Jiné to je když vám tyto potraviny dělají z nějakého důvodu obtíže či vám nevyhovují. V takovém případě se poraďte s odborníkem na dalším postupu, anebo se je pokuste na nějaký čas omezit a uvidíte, co to s vámi udělá.

Stejně tak je to i s některými méně vhodnými látkami, které vybrané potraviny mohou obsahovat. Dočetli jste se, že v rybách může být přítomna rtuť a okamžitě jste je vyřadili z jídelníčku? Sáhněte si na srdce. Kdo z nás jí ryby každý den? Samozřejmě, pokud sníte den co den dvě kila lososa, může se stát, že se vaše tělo s nějakým množstvím této látky bude potýkat. Pokud ale budete jíst pestře, budete střídat jednotlivé druhy ryb a zařazovat je jen 2–4 krát týdně, rozhodně se vám nemůže nic stát. Berte to celé s nadsázkou, pro vysvětlení problematiky.

Pokud se budeme úzkostlivě snažit vyřadit nějakou potravinu z jídelníčku a budeme se jí bát, dostaneme se pouze do stresu a naše tělo na to bude reagovat. Naučte se poslouchat své tělo, zařazujte co nejvíce čerstvých a sezónních potravin v co nejlepší kvalitě a v poměru, jaký vám vyhovuje nebo dle vašeho cíle.

Nemusíte se bát, že když si dáte občas více cukru, lepku, mléka či čehokoliv jiného, tak že škodíte svému tělu. Pokud budete zdroje výživy co nejvíce střídat a uděláte svůj jídelníček pestrý, učiníte tak pro své tělo to nejlepší. Pokud si nejste jisti, jaké by mělo být složení vašeho jídelníčku a jak si takový správný poměr živin představit, přejděte na článek o trojpoměru makroživin, nebo si zkuste náš malý video kurz. Zde se dozvíte i další zajímavé informace ze světa výživy a možná se vám zodpoví spousta otázek, na které již hledáte dlouho relevantní odpověď.

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 15.02.2018
Celý článek

Mýtus jménem lepek. Proč se ho (ne)bát?

Lepek je snad jednou z nejvíce démonizovaných složek výživy moderní doby. Ze všech stran se na nás valí informace o tom, že lepek je jed a že pokud ho budeme jíst, dostaneme rakovinu, zalepí se nám střeva a do pěti let umřeme. Co však skutečně stojí za lepkovou fobií 21. století? Je pravda, že lepek v jídelníčku nám škodí a měli bychom ho raději vynechat?

CO JE TO VLASTNĚ LEPEK

Lepek, nebo také gluten je v populaci všeobecné označení pro skupinu bílkovin. Do této skupiny řadíme gluteniny a prolaminy, přičemž vznik protilátek při celiakii způsobuje hlavně struktura gliadinu, což je prolamin pšenice. Lepek ale najdeme v různých formách jak v ječmeni, tak v pšenici, ovsu, žitu i dalších obilninách.

PROČ A KOMU MŮŽE LEPEK ŠKODIT?

Existuje autoimunitní onemocnění zvané celiakie, kdy dochází po příjmu potravin obsahujících lepek k postupnému poškozování sliznice střeva. Dále známe i alergii na lepek, v tomto případě se však nejedná o celiakii, ale projevy onemocnění mohou být podobné. Za třetí se můžeme setkat i s obyčejnou intolerancí lepku, kdy je vyšetřeními vyloučena celiakie, ale přesto se objevují potíže spojené s jeho konzumací.

V případě celiakie je nutné vždy zavést celoživotní bezlepkovou dietu (úplné vyloučení lepku ze stravy, zařazování bezlepkových obilovin), ale co se týče alergie a intolerance, dieta nemusí být tak přísná a záleží především na klinických obtížích daného člověka.

NEBOJTE SE LEPKU, KTERÝ JE DNES ZCELA ZBYTEČNĚ DÉMONIZOVÁN

Pro ty z nás, kdo celiakií ani alergií na lepek netrpíme je tato bílkovina jednoduše stravitelná a náš organismus zcela jistě nijak nepoškozuje, jak dnes uvádí některé nijak nepodložené zdroje z masmédií. Prevalence těchto onemocnění je něco kolem 1–5 % v populaci, takže pravděpodobnost, že právě vy trpíte některou z výše uvedených poruch je celkem nízká. Přesto se dnes lidé ze strachu k vyřazení lepku ze stravy uchylují, a to často zcela zbytečně.

REDUKCE HMOTNOSTI A LEPEK

Mnoho lidí může shledat úbytek váhy po zařazení bezlepkových potravin, zde se však více než o lepek jedná o omezení potravin jako je pečivo, těstoviny, sušenky a podobné energeticky bohaté potraviny, což samo o sobě může vést k redukci hmotnosti, zvláště pokud tyto potraviny nenahrazujeme jinými bezlepkovými alternativami.

Není to tedy samotný lepek, který by stál za úbytkem vaší hmotnosti, ale celková změna jídelníčku a omezení sacharidů a tučných pochutin obsahující lepek. Spíše, než nad lepkem tedy přemýšlejte nad vaším celkovým stravováním a nedávejte vše za vinu této často nevinné látce. Je to o změně celkového stravování a životním stylu, nikoliv o vyřazení lepku, který ve většině případů za vaši váhu a zdravotní problémy vůbec nemůže.

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 03.02.2018
Celý článek
file10751212.jpg

Cvičení a stres

Žijeme ve velmi uspěchané době, nic nestíháme, pořád se za něčím honíme, dvacet čtyři hodin se nám zdá jako velmi omezený čas na to stihnout vše, co musíme nebo bychom měli. V dávných dobách člověk musel pro tlupu obstarávat potravu, musel ji chránit před útoky zvěře. Znamenalo to, že musel zmobilizovat veškeré síly, aby přežil. Každá doba se liší a přináší sebou potřebu adaptace (přizpůsobení se) okolním podmínkám. A všechno tohle může spojovat jedno slovo – STRES

Ano, stres, který v našem těle vytváří obrannou funkci. Ale do jaké míry je to ještě zdravé? ,,Dobrý‘‘ stres – takzvaný eustres – je ta lehčí forma. Je to stres, který nás žene dál, motivuje, učí nás myslet pod tlakem, podávat lepší výkon. Naopak distres – ten ,,zlý‘‘ – nám dává pořádně zabrat, je to nadměrná zátěž, kterou my nejsme schopni zpracovat a způsobuje nám z dlouhodobého hlediska i zdravotní problémy.

Naše tělo je řízeno z větší části hormony a je tady jeden, jehož produkce se zvyšuje, pokud se delší dobu plynule velmi stresujeme. Jeho jméno je KORTIZOL a má obrannou funkci. Pokud nás čeká nějaká stresově náročná situace, kortizol se probudí, začne se vyplavovat do těla, zvýší krevní tlak a začne střádat rychlý cukr, který nám dodá energii na výkon. Z krátkodobého hlediska je to samozřejmě žádané, abychom situaci zvládli. Jenže jsou lidé, kteří si od takových situací takřka neodpočinou, a pak nastává problém. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu začne způsobovat nárůst tukové hmoty, úbytek svalů, zhoršení kostní tkáně nebo únavu – takže naprostý protiklad toho, za čím jdeme.

Kdybychom řekli: ,,Prostě se nestresujte‘‘, asi byste nás ukamenovali. V dnešní době nás stres obklopuje ze všech stran a vyhnout se mu je skoro nadlidský výkon. Jsou na nás kladeny velké nároky, čas se platí zlatem a každý chce mít všechno hned a na 100%. Existuje spoustu technik, jak našemu tělu od stresu odlehčit, bohužel spousta pracujících lidí nemá čas ani spát, natož provádět relaxační techniky.

Co kdybychom vám řekli, že můžete zabít 4 mouchy jednou ranou během 30ti minut

  1. odbouráte stres a budete mít lepší náladu.
  2. uděláte dobrou věc pro své zdraví.
  3. budete lépe spát.
  4. vytvarujete křivky a nabudete sebevědomí.

Je to cvičení. Spoustu lidí má sedavé zaměstnání, a tak nemá dostatečný výdej během dne, pokud se k tomu ještě připojí stres a nesprávná strava, míříme přímo do stanice civilizační onemocnění. Cvičení, jeden z nejideálnějších způsobů, jak si aktivně odpočinout, vypnout, na chvilku zapomenout na stres. Nenechte se ale zmást. Naše tělo považuje cvičení také za určitou formu stresu (v tomto případě, ale krátkodobého a neškodného) takže se i u cvičení vyplavuje kortizol. V tomto případě nám ale pomáhá podat skvělý výkon a pomáhá tělu se adaptovat na danou činnost.

Po cvičení nastává všem známý pocit. Zvládli jsme to, cítíme se skvěle, máme chuť do života, jsme na sebe hrdí. Co za to může? Jsou to ENDORFINY. Stejně jako například morfium či heroin jsou endorfiny opiáty, ale v tomto případě velmi pozitivní. Jejich základní funkce je působení proti bolesti. Vyplavují se z hypofýzy při fyzické zátěži a také při poranění, to znamená, že tlumí naši bolest. Mimo to, nám taky zajistí ten blažený pocit, který pociťujeme během a hlavně po cvičení. U morfia či heroinu si naše tělo postupem času zvykne a dávky se musí zvyšovat. U endorfinů je to ale právě naopak, naše tělo se stává na tyto látky čím dál tím víc citlivější a trénovaní jedinci, tak slastný pocit pociťují již během prvních minut aktivity.

Ovšem tato radost nezůstává jen u cvičení. Při pravidelné fyzické zátěži, správné stravě a celkovém pozitivním naladění jsme schopni se radovat i z maličkostí, naše sebevědomí stoupá, náš zevnějšek začíná vypadat podle našich představ a uvnitř našeho těla pracuje vše na plné obrátky. Náš imunitní systém se zlepšuje, riziko civilizačních chorob klesá a náš spánkový cyklus je takřka bez problémů. Cítíme se prostě skvěle.

Pokud tedy stále stojíte na rozcestí a na jednom rameni Vám sedí andílek a na jednom ďáblík. Jeden Vám říká, jdi si zacvičit a druhý Vám našeptává, ať si sednete k filmu s pytlíkem brambůrků. Vzpomeňte si na dva hormony, které jsme si dnes představili, a rozmyslete se, který chcete, aby Vám proudil v krvi.

Tereza Koňaříková a Dita Táborová

Dita Táborová | 08.01.2018
Celý článek
sa.jpg

Co ve skutečnosti znamená zdravý životní styl a zdravá výživa?

Jako nutriční terapeut, člověk pohybující se již delší dobu mezi lidmi, kteří si na zdravé výživě zakládají a zároveň i mezi těmi, co ji moc neřeší, si dovolím napsat pár slov o tom, jak na zdravý životní styl pohlížím já. Předem upozorňuji, že nejde o článek, který složitě vysvětluje danou problematiku, ale o pouhé zamyšlení nad věcí.

To, co se dá považovat za zdravý životní styl, je celkem relativní. Každý jsme totiž jiný, a tudíž máme i jiné potřeby. Někteří lidé se tak ve snaze žít zdravěji uchylují k mnohdy nebezpečným či nesmyslným extrémům. Samozřejmě někomu může vyhovovat vegetariánská či veganská strava a já proti tomu absolutně nic nemám. Tedy pokud se v praxi aplikuje správně.

Máme totiž vegetariány a vegetariány. Ty, kteří problematice opravdu rozumí a nad jídlem přemýšlí tak, aby svému tělu dodali vše, co momentálně potřebuje. No a potom tu máme vegetariány, kteří si raději dají smažák, jen aby proboha nesnědli maso. Chápu filosofické a etické otázky tohoto směru stravování, ale když už se k některému z podobných výživových směrů uchýlíme, tak bychom si měli dát pozor, jakým způsobem ho vlastně v praxi aplikujeme.

CO NÁM DOOPRAVDY ŠKODÍ A CO JSOU JEN DLOUHO PROPÍRANÉ MÝTY?

Mnoho lidí následuje to, co je právě „trendy“ a slepě ze stravy vylučuje třeba lepek či mléko, a to jenom proto, že se někde dočetli, jak jsou pro naše tělo toxické. Ano, neříkám, že někomu nemůže strava bez lepku či kravského mléka prospívat, ale ve většině případů se spíše jedná o lidi, kteří trpí opravdovou intolerancí či alergií na tyto potraviny. Ostatní mají většinou fyziologicky předurčeno, že se jejich tělo s takovou látkou úspěšně vypořádá, a proto pokud nepociťujete nějaké problémy při jejich trávení, není nezbytné je omezovat.

KAŽDÝ JSME JINÝ A I POTŘEBY NAŠEHO ORGANISMU SE LIŠÍ

Záleží samozřejmě i na tom, z jaké části zeměkoule pocházíme, na našich etnikách a rodinných zvyklostech i osobním smýšlení. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují vše, co pro nás znamená zdravý životní styl. Především by to mělo být něco, co dělá dobře nám, a ne jiné skupině lidí. Zdravá výživa by měla být především pestrá a vyvážená, bohatá na všechny makro i mikronutrienty, tak jak je naše tělo potřebuje. Energetické složení potravy je druhá věc, ale optimální poměr všech živin by měl být vždy na prvním místě.

ZDRAVÁ STRAVA, POHYB A VYROVNANÁ PSYCHIKA JDOU RUKU V RUCE

Zdravá strava a životní styl nám pomáhají udržet své tělo v co nejlepší kondici, a to jak po stránce fyzické, tak psychické. Jiné potřeby bude mít malé dítě, jiné dospělý nebo nemocný člověk a jiné sportovec. To je třeba si uvědomit a nespoléhat tedy na všeobecná doporučení.

Každý z nás by se měl umět naučit poslouchat své tělo a uvědomit si, čeho si žádá. Hodně lidí se dnes kolem otázky jídla stresuje a zapomíná na to, co pro nás má potrava doopravdy znamenat. Měli bychom brát jídlo, jako něco díky čemuž žijeme a nikoli jako něco, co je smyslem našeho života. Samozřejmě je dobré preferovat v jídelníčku dostatek ovoce, zeleniny, celozrnných produktů, luštěnin, plnohodnotných bílkovin, zdravé tuky, plnohodnotné bílkoviny a komplexní sacharidy atd…(vždyť vy víte), ale nikdy bychom si neměli odpírat radost z jídla. To, že si jednou za čas dopřejeme, na co máme opravdu chuť a nebudeme z toho mít výčitky, to je cesta ke zdravému životnímu stylu.

NASLOUCHEJTE SVÉMU TĚLU

Nesnažte se tedy úzkostlivě následovat doporučení, která jsou právě v kurzu. Někdy se totiž můžete stát obětí mýtů, které je mnohdy velmi těžké vyvrátit. Žijte tak, jak nejlíp umíte a věřte, že není důležité jíst raw, vegansky, či bezlepkově. Buďte střízliví a berte jídlo jako něco, co vám dodává energii a živiny. Nikdy se jídlo nesnažte spojovat s osobními či pracovními problémy a dejte svému tělu vše, co potřebuje. Preferujte základní, kvalitní a čerstvé potraviny bohaté na živiny a vyhýbejte se co nejvíce rafinovanému cukru, nadbytečné soli a průmyslově zpracovaným produktům. Pamatujte, že univerzální návod, jak žít zcela zdravě neexistuje a vše by se mělo odvíjet od vašeho současného fyzického i psychického stavu. Na co je dobré pamatovat, je jakási psychohygiena, redukce stresu a pravidelný pohyb (a samozřejmě absence cigaret a nadbytečného množství alkoholu). Právě nedostatek pohybu je totiž jednou z hlavních příčin mnoha zdravotních problémů dnešní populace.

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 14.12.2017
Celý článek
vybeh.png

SPORT FEST 21.5.

SPORT FEST ROZHÝBE CELOU KAMPU

V neděli 21. května ožije pražský ostrov Kampa sportem. Aktivní, soutěživé, hravé a pohodové odpoledne SPORT FEST je určeno dětem, mládeži a široké veřejnosti, zkrátka všem, kteří se chtějí pořádně rozhýbat a to ZDARMA. Od 12 do 18 hodin si tak mohou účastníci vybrat z pestré škály různých sportovních aktivit. Akci pořádá nezisková organizace DĚLEJ CO TĚ BAVÍ ve spolupráci s Městskou částí Praha 1 a Magistrátem hlavního města Prahy.

Široká nabídka sportovního vyžití je rozdělena na 3 hlavní okruhy, které jsou zdarma přístupné zástupcům všech generací, stačí si jen zarezervovat místo na www.delejcotebavi.com. Jiřina Faloutová z organizace DĚLEJ CO TĚ BAVÍ přibližuje společný cíl této hromadné akce: „Rádi bychom představili všem zájemcům o aktivní způsob trávení volného času současné trendy a možnosti sportovního vyžití, jež jsou v městských podmínkách Prahy reálné“. Důraz je kromě sportu kladen i na celkový životní styl zahrnující i způsoby stravování. „Chceme také zdůraznit, že důležité je pouze odhodlání a chuť zkusit něco nového“ doplňuje Jiřina Faloutová.

1. PRAŽSKÝ VÝBĚH Jednu z nejdostupnějších sportovních aktivit, které zvládne takřka kdokoli, představuje běh. Jak začít, jak správně běhat a další cenné rady přinese Miloš Škorpil a jeho Běžecká škola. Kruhový trénink, analýza běhu, informace o zdravém stravování a vhodném pitném režimu s cílem motivovat celé rodiny ke společnému a trávení volného času na čerstvém vzduchu. Navíc zde bude také odstartován nábor do Běžecké akademie a příprava na rodinný maraton, který se uskuteční na konci září.

2. BEZSTAROSTNÁ JÍZDA Již 3. ročník úspěšné akce určené pražským cyklistům, skejťákům, longboardistům, chodcům, běžcům či vozíčkářům podpoří téma vzájemné slušnosti a tolerance ve veřejném prostoru. Organizátoři ve spolupráci s BESIPEem a MHMP seznámí zájemce s novými trasami. Dále nabídnou testování, možnost zdokonalení techniky jízdy, oblečení, doplňky. Na místě proběhnou exhibice na U-rampě profesionálních bikerů, skateboardistů. Na místě budou parkourové překážky a na nich exhibiční vystoupení parkouru. Veškeré disciplíny si lze zkusit a využít půjčovnu kol, skateboardů, longboardů a koloběžek zdarma.

3. MOVE FEST Ve stejný den na stejném místě pořádá Městská část Praha 1 MOVE FEST, kde si budou moci návštěvníci vyzkoušet všelijaké sportovní aktivity. Smyslem je nechat děti vyzkoušet si různé sportovní disciplíny a nabídnout jim možnosti realizace v konkrétních klubech, sportovištích, jako jsou: Sokol Praha, trampolíny, stolní tenis, lukostřelba, sportovní šerm, fotbalová klec, mini fotbal či fotbalový kulečník, trenažér na tenis, nafukovací squashový kurt, indoboard, lyžařský simulátor pro trénování carving oblouku, jachtařský simulátor, sebeobrana, hula hoop, slacktrack, slack line, pole dance, workout, volejbalové hřiště, skákací hrad, lezecká stěna. Vystoupí také senioři z Prahy 1 reprezentující Sdružení taoistického tai chi. Nebude chybět ukázka jízdní policie, skákací hrad a dobrovolní hasiči.

Na akci můžeš potkat naše profesionální trenéry, ale také se zapojit do tomboly, kde zkus štěstí a vyhraj hodnotné ceny z řad našich produktů. Na místě budeme také pro zájemce poskytovat zdarma analýzu běhu.

Těšíme se na tebe!

Tereza Radoňová | 16.05.2017
Celý článek
Nahoru