Čím dochucovat jídla?

Jednou z častých otázek, které se v oblasti zdravého životního stylu a výživy kladou je také to, čím dochucovat jednotlivé pokrmy, abychom se stále drželi zdravého stravování. Většina dochucovadel, která dnes na trhu najdeme, totiž se zdravým jídelníčkem nemají příliš co dočinění. Většinou jsou plné jednoduchých cukrů, tuků a přidaných látek, které příliš neprospívají zdraví, ani štíhlé linii. Řeč je o kupovaných omáčkách, dresingách, ale i kořenících směsích, ve kterých je častým negativním jevem kromě výše uvedených hlavně nadbytek soli.

Se solí opatrně…

Sůl, respektive sodík, se v našich jídelníčcích bohužel většinou vyskytuje až v několikanásobné míře, než bychom ho měli přijímat. Nadbytek soli má negativní vliv zejména na kardiovaskulární systém a právě srdečně cévní příhody se řadí na první příčky všech úmrtí. Někteří lidé jsou na sůl více senzitivní než jiní, ale tento fakt většinou lidé zjistí, až když je pozdě. Měli bychom tedy sůl konzumovat opravdu umírněně a za den by její přísun neměl převyšovat 5 gramů a u některých, již nemocných lidí, dokonce 3 gramy, jak uvádí světová zdravotnická organizace.

Jak dochucovat pokrmy abychom se vyhnuli nadbytku škodlivých látek?

Ideální by bylo, kdybychom se dochucovadlům jako jsou nejrůznější dresinky, omáčky a další kupované směsi vyhnuli úplně nebo je alespoň co nejvíce omezili. Na druhou stranu existují i taková, se kterými to zas tak špatné není. Zde bude řeč o zcela obyčejném kečupu, majonéze či hořčici, u kterých, když vybíráme kvalitní druhy a konzumujeme je v umírněném množství, rozhodně se jich nemusíme obávat. Co se týče majonézy, tak pokud je vyrobena z kvalitních tuků, najdeme v ni i omega 3 mastné kyseliny a její občasné zařazení do jídelníčku může být dokonce pro některé přínosné. Je třeba si ale uvědomit, že obsahuje obrovské procento tuku a při nadměrné konzumaci může vést k nadváze až obezitě. Pokud už majonézu chcete konzumovat, vybírejte alespoň kvalitní produkty bez zbytečných přidaných látek a hlídejte si její přijaté množství. Existují sice i light verze této omáčky, ale i zde se setkáte s vysokým obsahem tuků. Dalším ze zástupců dochucovadel je všemi milovaný kečup. Zde se na trhu můžeme setkat s opravdu velmi širokou škálou produktů nejrůznější kvality. My bychom si při výběru měli dát pozor zejména na obsah cukru a soli, kterých by tam mělo být co možná nejméně. Soustředit bychom se měli také na množství rajčat, které bylo použity k výrobě produktu.

Jestliže bylo k výrobě daného kečupu použito alespoň 200 gramů rajčat na 100 gramů výrobku, dá se hovořit o celkem vhodné variantě. I zde ale myslete při konzumaci na množství, přece jenom se jedná o nadbytečné kalorie, které si můžete v jídelníčku odpustit. Zkuste si také třeba vyrobit kečup vlastní, z rajčatového pyré či protlaku. Můžete ho dokořenit dle potřeby bylinkami a uvidíte, že i na podobné omáčce si pochutnáte. Rajčata jsou sama o sobě sladká, proto není ani třeba je nějak nadbytečně doslazovat. Dobrým trikem je i zlehka opražená cibulka, která dodá vaší omáčce ještě o něco více nasládlou chuť.

Posledním zástupcem základních dochucovadel, o kterých dnes budeme mluvit je hořčice. U té je to celkem podobné jako u výše zmíněných. I zde bychom měli kontrolovat etikety, aby hořčice neobsahovala příliš přidaného cukru a soli. Také bychom si měli dát pozor na některé konzervanty, například benzoan sodný nemá v hořčici co dělat. Čeho se naopak bát nemusíte je její tučnost. I přesto, že hořčice nese označení plnotučná, tak je ve výsledku mnohem méně tučná než například majonéza a jiné dresinky. Navíc tuky obsažené v hořčici jsou většinou nenasycené, tedy zdravé.

Závěrem lze říci hlavně to, že pokud budeme dochucovadla konzumovat opravdu jenom občasně a budeme si hlídat jejich složení, nemusíme se jich ani ve zdravém jídelníčku obávat. Ideální je, pokud budeme dávat přednost přírodním chutím a jídla dochucovat především bylinkami, popřípadě špetkou soli. Možností je také vyrobit si některé dresinky sami doma. Můžete zkusit například jogurtový a přidat do něj česnek, pažitku a nejrůznější bylinky dle vašich chutí. Možností je mnoho, stačí jen zapojit svou fantazii a hravě si můžete zdravý dresink vyrobit i ve své kuchyni.

Redakce | 09.04.2018
Celý článek
do rika,ze salat k snidani neni skvely napad. Cerstvejsi start dne uz nenajdete. Dobrou chut!.jpg

Čerstvý salát pro svěží rána

Sálat a ráno? Ano, proč ne? Kde je psáno, že salát není vhodný po ránu, když chcete změnu?

1 Baby gem salát, 1 vejce natvrdo, 1/2 malé červené cibule, 1 malá uvařené řepa, 1 PL konopného oleje.


Suroviny očistíme, nakrájíme na plátky, cibuli na tenké plátky,aby nebyla příliš štiplavá, uvařenou řepu nastrouháme na tenké proužky. Vše v míse smícháme dohromady a zakápneme lžičkou konopného oleje.



Pokud byste chtěli přidat dressing, můžete vyzkoušet hořčičný, který najdete u jednoho s našich receptů.

Čer­stvější ráno s tímto salátem mít nemůžete! 😊



Dobrou chuť.

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 08.03.2018
Celý článek
file49294267.jpg

Je lepek pouhým nocebo efektem?

V poslední době se lepek zdá být dietním terorem. Chléb, těstoviny, snídaňové cereálie, dokonce i masné výrobky jako párky a šunka. To vše obsahuje lepek. Tento lepkavý protein se nám vkradl nejen do potravinového průmyslu, ale i do našich myslí. Lepek je obviňován pro mnoho zdravotních problémů, od obezity přes ztrátu paměti, až po záněty a rakovinu. Celiakie a nesnášenlivost lepku jsou skutečné stavy a někteří z nás trpí problémy spojenými s konzumací lepku. My ostatní jsme neustále vystavováni informacím, že lepek je špatný pro všechny. Je možné, že samozvaní poradci (blogeři), autoři knih a média mohou celou problematiku lepku zahnat až tak daleko? Budeme se zabývat otázkou, zda je více nebezpečná součást stravy zvaná lepek nebo negativní myšlení spojené s jeho konzumací. Nejdříve se podíváme na základy toho, jak funguje lidská mysl.

Když vám doktor předepíše léky a seznámí vás některými vedlejšími účinky, tak je berete a dokonce očekáváte, kdy přijde moment, kdy přesně tyto příznaky začnete cítit. A co kdyby vám o nich lékař neříkal? Cítili byste bolest nebo jiný vedlejší účinek? Pravdpodobně ne. Když slyšíme nebo čteme o účincích, pocitech nebo úzkosti, máme tendenci tyto stavy vyvolávat. (Barsky a kol., 2002) A dokonce bylo dokázáno, že pesimistické myšlení dokáže konstruovat fyzickou bolest. (Atlas a Wager, 2012) Tyto vlivy jsou hlavně podvědomé a jsou nazývány nocebem, tedy opakem placebo efektu. Placebo je například spojení nějakého pozitivního efektu s látkou, která za normálních okolností udávané účinky nemá. Nocebo naopak představuje situaci opačnou, tedy že něco vyvolá negativní účinky, byť by za normálních podmínek nemělo.

Teoretické příklady placeba a noceba

Placebo

Máte 10 pacientů trpící bolestí. Vezmete obyčejný hroznový cukr, který sám o sobě nemá účinky, které by vedly k utlumení bolesti. Pacientům před požitím hroznového cukru řeknete, že hroznový cukr obsahuje látku, která jejich bolest sníží. Výsledkem bude, že 3 pacienti popíší, že bolest ustoupila.

Nocebo

Máte pacienta, kterému diagnostikujete vážnou chorobu a s lítostí mu oznámíte, že mu zbývá pouze půl roku života. Pacient po půl roce skutečně zemře, ale pitva odhalí, že byl naprosto zdráv.

Pokud věříte, že něco způsobuje fyzické poškození, tak to způsobobvat může. Váš strach může být spuštěčem symptomů a proto se podíváme, zda je možné, aby strach z lepku způosoboval jeho nesnášenlivost. Výzkumy Columbia University určily tři odlišné druhy spouštěčů:

Negativní zprávy z prostředí naší zdravotní péče Negativní zprávy z našeho sociálního okolí Vzdání se něčeho pro iluzi dosažení úspěchu (pozn.: v tomto případě vynechání lepku v jídelníčku pro úspěch typu redukce váhy, zlepšení zdravotního stavu apod.)

Když se podíváme na výše uvedené aktivátory, problematika lepku zasahuje do všech tří. Mnoho výživových poradců vyřadila lepek ze svého jídelníčku po přečtení jedné z mnoha knih napsaných v posledním desetiletí o negativních vlivech lepku na zdraví. Začala se cítit lépe (možná), a tak začali doporučovat nekonzumaci lepku masám klientů. Laik v oblasti stravování pak bere každého poradce jako oprávněného v oblasti výživy a jako autoritu. Takto se šíří negativní zpráva z naší zdravotní péče, jelikož se tématu a nového trendu chytnou média, letí informace do světa z úst několika odborníků a „odborníků“ najednou. To zapříčiní, že se škodlivost lepku dostane do podvědomí i někomu z vašeho blízkého okolí (rodina, partner, přátelé). Ti se při pojídání bagety u kafe rozpovídají o článku, který byl psán o lepku a jeho vlivu na tělesnou váhu, bolesti hlavy a celkové zdraví. Stačí, abychom nad tím začali přemýšlet. Když přijmeme myšlenku nového nebezpečí nebo změny kondice a spojíme jí s onemocněním nebo potížemi, které potkali někoho v naší sociální skupině, může to vést k nebezpečným následkům. Tím se náš trojúhelník uzavírá a sledujeme všechny tři spouštěče noceba najednou.

V praxi tato kampaň měla i pozitivní stránku týkající se onemocnění celiakie. Tato vlna pomohla snížit počet nediagnistiko­vaných. Bohužel ale také i zvýšit počet sebediagnisti­kovaných.

Nyní přejděme k experimentu, jehož autoři (Jessica Biesierski spolu s kolegy z Manash University, Melbourne, Australia) si položili otázku: Jsou pacienti fyzicky nesnášenliví na lepek nebo je to psychické?

Účastníci experimentu byli jedinci, kteří se popisovali jako neceliaci (onemocnění), ale věřili, že jsou citliví na lepek. Jedinci byli rozděleni do do dvou skupin. První bylo při experimentu podáváno jídlo s lepkem, druhé bez lepku. Ani jedna skupina nebyla seznámena s tím, zda právě jejich pokrmy budou obsahovat lepek. Navíc byly vyřazené potraviny, které by mohly působit dráždivě (fruktany, mléko). Výsledek byl zvláštní. Obě skupiny (konzumující lepek i nekonzumující lepek) v průběhu experimentu vykazovaly charakteristické symptomy citlivosti na lepek. Ve druhé části experimentu tyto dvě skupiny byly prohozeny (bez toho, aby se jim to řeklo). Tato změna měla sloužit k porovnání, kdy na jedné osobě bude vyzkoušen jídelníček bez lepku i s ním. Tentokrát z toho vědci byli zmateni ještě mnohem více. Symptomy se totiž opět projevily u obou skupin. Bez žádného evidentního spouštěče. To dokázalo vliv psychiky a takzvaný nocebo efekt. Účastníci experimentu očekávali, že v pokusu budou konzumovat jídla s lepkem, tím pádem, že to u nich vyvolá potíže, a také vyvolalo.

Jak mohl nocebo efekt někoumu způsobit opravdové příznaky při konzumaci neškodného jídla, jako v experimentu s bezlepkouvou dietou? V roce 2015 Fiona Crichton a Keith Petrie z University of Auckland došly k závěru: „Internet zvýšil rozsah pro vytváření zdravotních strašáků a způsobil nárůst riskantních nocebo reakcí u jednotlivců vystavených dezinformacím o zdravotních hrozbách spojených s moderním životním stylem.“ Lepek není jediná součást výživy, která koluje mezi velkým množstvím informací a dezinformací na internetu. Stejné informační procesy můžeme zaznamenat u GMO potravin, ohříváného jídla v mikrovlné troubě, produktů s parabeny atd. Existuje nesčetné množství důkazů, že negativní myšlení a strach ze složek stravy mohou doopravdy složku udělat škodlivou.

Jak se proti tomu chránit?

Nejdůležitější je být více kritičtí k tomu, co čteme a slyšíme. Musíme pokračovat v konání, které bude dělat naše klienty chytřejší. To znamená, že pokud budujete podnikání v pomoci ostatním stát se zdravějšími, pamatujte si, že pozitivní zprávy jsou klíčem k redukci nocebo efektů a ke skutečnému zdraví. Strašení není správná cesta. Slova, která píšete či říkáte ostatním, mohou mít velký vliv.

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 06.03.2018
Celý článek

Lahodná dýňová polévka se zázvorem

Dýňová polévka se zázvorem

🌱 1 dýně Hokkaidó 🌱 2 větší mrkve 🌱 2 brambory 🌱 3 lžíce kokosu 🌱sůl 🌱pepř 🌱sušený zázvor 🌱 mozzarella 🌱rucola 🌱slunečnicová nebo dýňová semínka 🌱dýňový olej

Dýni, mrkev a brambory nakrájíme a dáme vařit do měkka.. přidáme kokos, okořeníme a rozmixujeme do jemna.. podáváme s nakrájenou mozzarellou, rucolou, posypanou semínky a pokapanou dýňovým olejem)

Redakce | 05.03.2018
Celý článek
Snimek obrazovky 2017-12-10 v 22.38.08.png

Má konzumace ryb pouze výhody nebo může i škodit?

V tomto reportu se podíváme na konzumaci ryb ze dvou úhlů. Jedním je „Jezte ryby, jsou superpotravinou…“, druhým „Jezte ryb méně, jsou toxické…“ Tyto kontrastní rady slyšíme často z úst různých poradců. Pro konzumaci ryb hraje obsah Omega 3 mastných kyselin, které jsou dobré na srdce a mozek, protiargumentem bývá, že obsahují toxiny a těžké kovy, které zvyšují riziko rakoviny a způsobují neurologické problémy.

Co si tedy vybrat? Může být konzumace ryb opravdu nebezpečná pro vaše zdraví?

Budeme se zabývat tím, jaká pozitiva jejich konzumace přináší, negativní stránky rybích pochoutek, zda některé druhy ryb jsou rizikovější než jiné nebo jaké jsou rozdíly mezi rybami divokými a chovanými na rybích farmách.

Začněme benefity, které nám ryby přinášejí. V první řade jsou bohatým zdrojem bílkovin. Bílkoviny jsou důležité ke stavbě částí kostí, svalů a k opravě všemožných buněk v lidském těle. Hodně studií ukázalo, že protein při stejné výši kalorií nás nasytí více než tuky a sacharidy. Proto jsou ryby vhodnou složkou jídelníčku zaměřeného na redukci váhy, jelikož nám pomáhají držet rovnováhu v příjmu energie a živin.

Ryby také vykazují vysoký obsah vitaminu D, esenciálních živin, které pomáhají regulovat výši vápníku a fosforu v těle. Nedostatek vitaminu D vede k deformaci kostí – k rachitidě u dětí, osteoporóze u dospělých.

Zdroj Omega 3

Kyselina Alfa-linolenová (ALA) Kyselina eikosapentaenová (EPA) Kyselina dokosahexaeno­vá (DHA)

ALA je esenciální kyselina, kterou si tělo nemůže vytvořit samo a potřebuje jí dodat ve stravě. Na druhou stranu EPA a DHA jsou podmíněně esenciální, což znamená, že se stávají esenciálními jen za určitých okolností.

DHA je primární součást našeho mozku, kůže a sítnice, EPA je silné anti-dráždidlo. Zatímco ALA je součástí mnoha rostlinných potravin, ryby jsou jedním z mála zdrojů EPA a DHA.

Zdravé srdce

Mnoho studií prokázalo, že Omega 3 mastné kyseliny snižují riziko smrti způsobených srdečními chorobami. V jiných se došlo dokonce k závěru, že Omega 3 snižuje také smrtelnost u pacientů, kteří prošli srdečním selháním. To znamená, že na konzumaci ryb není nikdy pozdě!

Ryby a mozek

Výzkumy ruského institutu „the Rush Institut for Healthy Aging sledovaly více než 6000 mužů a žen ve věku přes 65 let v období 5 let. Zjistilo se, že zařazení ryb do jídelníčku alespoň jednou denně způsobilo 10% zpomalení kognitivního poklesu (prostřednictvím kognitivních funkcí vnímáme svět kolem sebe, reagujeme a zvládáme různé úkoly) [4]oproti těm, kteří ryby konzumovali méně než jednou týdně. U osob, které zařadili do jídelníčku ryby dva a více krát do týdne toto zpomalení poklesu činilo v průměru 13 %. To znamená, že ryby mohou pomoci zůstat Vašemu mozku ve formě.

Magnetická rezonance na Universitě v Pitsburgu na 260 jedincích sledovaných přes 10 let ukázala, že pojídání ryb alespoň jednou týdně zvyšuje množství šedé kůry mozkové o 14 %, což může znít neuvěřitelně, ale je tomu tak.

Na obrázku v úvodu článku můžete vidět části mozku, které prokazují větší navýšení šedé kůry mozkové u osob, které konzumovali ryby, oproti těm, kteří nikoliv. Tmavě červená místa značí značný nárůst, žlutá menší, ale stále prokazatelný.

Ryby jako přírodní lék na depresi

Další výhodou konzumace ryb je prokazatelné zlepšení mentálního zdraví, speciálně zmírnění symptomů deprese. Například analýza publikovaná v magazínu Journal of Clinical Psychiatry sledovala účinky suplementace Omega 3 mastných kyselin na pacienty trpící bipolární poruchou. Byl prokázán pozitivní efekt, tedy zmírnění depresí. Konzumace ryb se prokázala jako účinná ochrana také proti slepecké slepotě nebo diabetu prvního typu u dětí. Abychom však přešli k pointě tohoto článku, zkusme se podívat nyní na negativní stránky.

Rizika spojená s nadměrnou konzumací ryb

Jako nejdůležitější protiváhou pozitivních vlastností ryb si uveďme ohrožení související s toxiny z životního prostředí, které mohou zvyšovat pravděpodobnost rakoviny nebo neurologických problémů. Největším problémem je zvýšené množství rtuti v mořských rybách, jako je například tuňák nebo makrela.

Rtuť je neurotoxin, který je škodlivý především pro mozek dítěte a jeho rozvoj v těhotenství a následně pak v dětství. Spalování uhlí a chemická výroba vynáší rtuť do ovzdušný, kde se pak jako rtuť ve formě nesoucího se prachu dostává do vodních ploch. Rtuť se následně absorbuje do bakterií, které žijí ve vodě a končí jako potrava ryb. Dá se zde uvést vcelku obecná rovnice, že čím větší ryba (predátor) je, tím větší množství rtuti ve svém organismu má nastřádáno. Větší ryby požírají menší, ty se živí bakteriemi. Mezi ryby s nižším obsahem rtuti ve svém organismu tak můžeme jmenovat tresku, lososa nebo ústřice. Do střední skupiny patří pstruh spolu s tuňákem. Největší predátoři jako žraloci, mořské štiky nebo platýs, pro které jsou menší ryby potravou obsahují největší množství rtuti. Dochází k takzvané bioakumulaci. Rtuť není jediným problémem znečištění našeho životního prostředí. Ryby mohou obsahovat také dioxiny. Nebudu zde rozvádět zbytečně jeho chemické vlastnosti, na wikipedii naleznete více. Jedinou vlastnost, kterou ve spojitosti s TCDD (nejznámější dioxin) uvedu, je akumulace v tucích. Proto jsou ryby jeho věrným absorbentem. Karcinogen TCDD se ukázal jako nebezpečný například při nehodě v italském Sevesu. Po úniku dixinů do ovzduší studie sledovala na tisíc jedinců, kteří byli nehodě vystaveni. Po 20 letech se ukázalo, že nehoda zvýšila výskyt rakoviny v oblasti. Některé zdroje uvádějí, že po přímých následcích otravy onemocnělo 200 lidí z nejbližšího o­kolí.

Jaký je rozdíl mezi divokýmy rybami a rybami z chovu?

K dosud uvedeným benefitům a nevýhodám konzumace ryb přidáme téma, které celou problematiku ještě trochu komplikuje. Celosvětová spotřeba rybích produktů nás dovedla až ke zřízení rybích farem, kde se mnoho druhů ryb chová odlišných podmínek, které panují na volném moři a oceánu. Mají takové ryby ty samé zdravotní benefity a rizika?

Pro jednoduchou představu. Jaký bude rozdíl mezi člověkem sedícím celý den v kanceláři a vytrvalostním běžcem? Lze předpokládat, že člověk bez pohybu bude mít více tělesného tuku. Stejně tak tomu je u ryb. Zaměřil se na to výzkum v roce 1996 (Amerio a kolektiv), který rozborem zjistil, že divoký úhoř má 19 – 25 % tuku, kdežto chovaný 27 – 30 %. Divoký pstruh 2,1 %, chovaný 4,1 % atd. Další výzkumy ukázaly na rozdíly ve složení svaloviny i tuků. Ryby z farem vykazovaly větší množství nasycených tuků, oproti vyššímu obsahu Omega 3 a 6 u ryb divokých. To je přisuzováno i složení krmiv pro chov. Je zde pak dále problematika, která se týká spíše pohledu na ekologii a celkově je k zamyšlení. Každý rok je vyloveno a využito 300 – 700 miliard divokých ryb, které se mimojiné využívají také k výrobě krmiv a olejů pro rybářské farmy. Je to zvláštní koloběh, ale to už bychom hodně odbočovali a pouštěl bych se do tématu, o kterém vím minimum.

Pro shrnutí si tak na závěr uvedeme hlavní pozitiva konzumace ryb. Jsou velmi kvalitním zdrojem bílkovin, vyrovnají se téměř všem druhům mas. Také jsou skvělým a již vícekrát zmíněným zmíněným zdrojem zdravých tuků. Obsahují také vitamín D a několik dalších mikronutrientů. Tím vším přispívají ke snižování rizik kardiovaskulárních onemocnění, zlepšjí kognitivní funkce, mají pozitivní vliv na pleť a vlasy. Vzhledem k uveeným rizikům bychom však měli mít na paměti, že ve výživě platí téměř vždy „všeho s mírou“. Uvedeme zde tedy limity pro jejich zařazení do jídelníčku.

Losos, makrela, sardinky, ančovičky, sleď, pstruh a další mastné druhy ryb je vhodné zařazovat maximáln 4× do týdne (560 g) u dětí a dospělých, 2× týdně (280 g) u těhotných a kojících žen. Tyto druhy ryb obsahují nízké množství znečištění, které by mohlo proniknout do Vašeho těla.

treska, tilapie, pražma, kambala, platýs, žralok, mečoun, štika a další ze skupiny bílých ryb konzumujte tolikrát kolikrát chcete. Výjimkou jsou velcí dravci jako žraloci, měčouni, kteří obsahují vysoké množství rtuti. (důvod, proč tomu tak je, jsme si uváděli). U nich nepřekračujte 1 porci týdně).

Kraby, mušle, langusty, krevety apod. by neměly překročit 4 porce na týden, těhotné ženy by se měly vyhnout konzumaci syrových plodů. Ty by mohli způsobit lehkou otravu, pokud by pocházely ze znečištěného prostředí.

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 03.03.2018
Celý článek
SNIDANE SAMPIONU.jpg

Snídaně šampionů

Co potřebujeme k přípravě snídaně šampionů?



Suroviny:


plátek chleba 
1 avokádo
hrst polníčku 
2 plátky sýra kukuřice na ozdobení



Postup: 
Na plátek chleba vidličkou rozmačkáme celé avokádo, pokryjeme omytým polníčkem a navrch položíme plátek sýru. Ozdobíme kukuřicí.

Přeji dobrou chuť a skvělý start dnešního dne!

Napište nám, jak Vám recept chutnal a sdílejte s přáteli.

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 01.03.2018
Celý článek
Snimek obrazovky 2017-12-10 v 22.06.46.png

Mražená zelenina jako součást moderního života

Od roku 1950 se trend ubíral směrem, kdy téměř každá domácnost měla možnost vlastnit mrazák. To změnilo i způsob skladování a úpravu některých potravin. Dříve se zelenina musela sníst do několika dnů, nyní máme možnost úrodu konzumovat i v zimních měsících. To nám umožňuje utrácet méně peněz při nákupu surovin v mnoha případech. Což se týká kromě zeleniny samozřejmě i ovoce. Nejznatelnější rozdíl vidíme v sezónním a mimosezónním prodeji např. u borůvek. V zimě se z těchto skvělých plodů plných antioxidantů stává drahá pochoutka.

Výhoda kupované mražené zeleniny oproti čerstvé je určitě cenová dostupnost a jednoduchost přípravy (mytí, krájení). Právě proto se stala mražená zelenina vcelku významnou částí moderního života.

Stejně výživné nebo ne?

Mnoho z nás upřednostní pohodlí při přípravě jídel. Časová náročnost přípravy jídelníčku je značná a neoddiskuto­vatelná. A přesto, že to děláme pro své zdraví a pohodu, může být každá pomůcka vítána. Ale neobětujeme tím obsah mikronutrientů a antioxidantů, který nám přináší čerstvá zelenina? Přirozeně bychom si mohli myslet, že čerstvé je vždy lepší, protože mražené si často spojíme s nezdravými polotovary plnými aditiv ve srovnání s jejich čerstvými alternativami. Přesto musíme říci – čerstvé vždy není lepší než mrazené.

Většina zeleniny neroste v místě, kde žijete, a využívá se dlouhých transportů do supermarketů, které trvají od dvou dnů do až tří týdnů než se dostanou na Váš talíř. Tento transport staví zeleninu do vlivu tepla, světla a kyslíku, což způsobuje postupnou ztrátu vitamínů a antioxidantů. Z výzkumů je patrné, že tato ztráta není rozhodně zanedbatelná. U hrášku se ztrácí přes polovinu vitamínu C do 48 hodin od sklizně! (1 University of California, Joy Rickman; Journal of the Science of food and Agriculture). Také špenát ztrácí téměř všechen svůj vitamín C, když je vystaven pokojové teplotě po dobo pouhých 4 dnů. V celém procesu prodeje zeleniny se tak ztrácí nejen živiny, ale také chuť, barva, vůně…

Mražená produkce je většinou zamrazována bezprostředně po sklizni, tudíž na vrcholu „čerstvosti“. Před zamrazením je zelenina pouze očištěna, popřípadě oloupaná, je-li to nezbytné a ostříknuta horkou vodou nebo párou. Tento proces odstraňuje zbývající špinavé plochy, bakterie a pesticidy. Extrémně nízká teplota pak ničí enzymy, které by se mohly podepsat na úbytku živin. Stinná stránka je však ta, že horká voda nebo pára před samotným mrazením mění barvu, aroma a chuť zeleniny, proto v nás pak může vyvolat negativní dojem. Abychom zmínili veškeré výhody i nevýhody, musíme dodat, že i tato metoda očištění se podepíše na ztrátě určitého obsahu některých vitamínu rozpustných ve vodě, jako je třeba vitamín C. Ale v mnohem menší míře než transport a běžné skladování.

Pokus

Health science academy (Londýn, Anglie) v rámci svého bádání postavila čerstvou zeleninu tváří v tvář mražené. Tady jsou výsledky:

Ve 100 gramech kukuřice nebyl zaznamená rozdíl v obsahu vlákniny (2,4 g) ani vápníku (3 mg). Mražená kukuřice obsahovala více folátu (kyseliny listové – 35 mcg oproti 23 mcg), ale méně vitamínu C (3,5 mg oproti 5,5 mg) a vitamínu A. Mražený špenát obsahoval více vlákniny (3,7 g oproti 2,4 g), vápníku (153 mg oproti 136 mg) a Vitamínu E, za to méně železa a vitamínu C (2,2 mg oproti 9,8 mg).

Živiny obsažené v mražené zelenině jsou také závislé na kvalitě soli a technice pěstování. Vědecké studie ukázaly, že některé živiny mají větší obsah v mražené zelenině, jiné se naopak uchovají ve větším množství v čerstvé. Je to podobné jako u následků tepeplné úpravy jídel, kdy se nám může ztrácet obsah vitamínů při vaření, ale na druhou stranu se uvolní větší množství betakarotenu. Například studie Univerzity of Chester (Prof. Graham Bonwick, Dr. Catherine S. Birch) ukázala, že mražená brokolice, borůvky a špenát obsahují méně polyfenolů, než jejich čerstvá variace. Naopak mražená mrkev a brokolice obsahovali vyšší množství betakarotenu. (Kompletní studie: Antioxidants in Fresh and Frozen Fruit and Vegetables: Impact Study of Varying Storage Conditions)

Mražené ovoce

Ovoce nemá stejně vlákninovou strukturu jako zelenina, což zelenině umožňuje odolat zničujíím efektům způsobených mražením. Ovoce je sklízeno pro mražení v plném stádiu zralosti, tím pádem měkkou strukturu, která přináší vyšší citlivost na poškození v průběhu mražení. Některé druhy ovoce jsou blanšírovány (očištěny) před mrazením ze stejných důvodů jako zelenina, ale mají tím větší tendenci ztrácet obsah mikroživin. Alterantivou blanšírování může být přidání cukru. Kyslík z atmosféry se nemůže dostat do ovoce tak jednoduše, pomáhá to k ochraně barvy. Přidávání cukru také redukuje strukturální poškození během procesu mražení. Je dobré tyto základní metody znát, pokud se chcete vyhnout přidaným cukrům.

Vitamín C se často přidává do ovoce před zmražením, což ochraňuje ovoce před ztrátou barvy a samozřejmě zvyšuje výživovou hodnotu. Například zkrystalizovaná kyselina askorbová (vitamín C) je přidávána do avokáda, aby přestalo hnědnout. Takové ovoce pak je trochu měkčí než čerstvé, ale zachová chuť a nutrienty jako zelenina. Mražená zelenina je vhodná pro rychlost její přípravy, nemusíme ji krájet a nějak speciálně upravovat. Mražené ovoce využijeme do domácích smoothies, jogurtu, nebo dezertů. Jak bylo uvedeno výše, dejte si pozor na přidaný cukr (ve formě sirupu), aby produkt neovlivnil cíle aplikovaných diet.

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 27.02.2018
Celý článek

Limetkové muffiny s kokosem

Limetkové muffiny s kokosem

• 150g ovesné vločky • 100g kokos • 1 vejce • 30g slunečnicových semínek • 50g brusinek • Šťáva z půl limetky • 1–2 odměrky pistáciového challengeru • Kypřící prášek (1/2 balení) • Sladidlo

Redakce | 24.02.2018
Celý článek
file54660241.jpg

Zrychluje pravidelné stravování metabolismus?

Často slýcháme radu, že pokud budeme jíst často a pravidelně – 5 až 6 jídel každé 2 až 3 hodiny, dojde ke zrychlení metabolismu a pomůže nám to k hubnutí. Než si vysvětlíme, zda toto tvrzení je založené na pravdě, chceme upozornit, že žádná rada, bez toho abychom znali složení těla, psychologii, stravovací návyky, trénink atd. nebude platit obecně. Co funguje na nás, nemusí fungovat jiným!

V okruhu fitness trenérů a welness koučů se věta o metabolismu objevuje v mnoha článcích a doporučeních, které mají za cíl úbytek váhy u klienta. Nicméně, tato teorie byla vyvrácena již na konci minulého století, a to studií British Journal of nutrition (Bellisle et al, meta-analysis of epidemiological on eating frequency). Tento výzkum vedl k závěru, že více jídel nezajišťuje vyšší ztrátu tuku.

Studie, které kombinovaly velikost a frekvenci jídel za stejného kalorického příjmu, nezjistily změny metabolismu, ani větší ztrátu hmotnosti při pravidelné stravě. (Verboeket-van de Venne, Westerterp, 1991 a 1993; Smeets, Westerterp-Platenga, 2008; Cameron, Cyr, Doucet, 2010). Všechny studie došly ke stejnému závěru. Další studie dokonce uvádějí, že respondenti pociťovali větší hlad, když jedli šestkrát denně. (Ohkawara a kol., 2013, Journal Obesity).

Odborníci se schodují, že existují benefity, které souvisejí s pravidelnou stravou. Zrychlení metabolismu mezi ně ale nepatří. Pokud jste závodní sportovec můžete přizpůsobit timing jídel tak, aby vám strava pomáhala zlepšovat výkony (rychlá regenerace, lepší využití živin). Pouze nečekejte, že pomůžete svému metabolismu.

Zde je 5 primárních faktorů ovlivňujících váš kalorický výdaj:

  • Bazální metabolismus: kalorie, které spotřebují orgány – dýchání, oběhová soustava atp.
  • Termický efekt jídla: Kalorie, které vaše tělo využívá k trávení, asimilaci a metabolizování jí­dla.
  • Termogeneze cvičení: Kalorie, které spotřebujete cílenou aktivitou, např. cvičením.
  • Termogeneze vzniklá jinými pohyby: Kalorie spotřebované spontánní činností.
  • Termogeneze jako ochrana proti chladu: Kalorie spotřebované na vyrovnání teploty organismu při vystavení nízkým teplotám.

Už na první pohled můžeme vidět, že frekvence jídel nemá vliv ani na jeden z těchto faktorů. Navýšení počtu jídel při zachování denního kalorického příjmu logicky neovlivní ani jednu ze tří druhů termogeneze. Zbývá tedy pouze bazální metabolismus a termický efekt jídla, jako jediné možné ovlivňující faktory spojené s frekvencí jídel. Bazální metabolismus

Kromě cvičení ovlivňuje kalorický výdej v jednom dni vaše tukuprostá hmota (FFM – fat-free mass), což je vaše celková váha (hmota) bez tuku. Tukuprostá hmota tedy obsahuje: svaly, orgány, kosti, kůži, šlachy a vodu. Větší FFM se rovná vyšší bazální metabolismus. To znamená, že hlavní výdej energie přes den je závislý na vašem bazálním metabolismu, který koreluje (je spojen) s výší tukuprosté hmoty. Některé studie sice ukázaly, že změna stravování vedla k poklesu bazálního metabolismu, vždy ale šlo o změnu v kalorickém příjmu. Došlo tedy k snížení bazálního metabolismu, ale bylo toho dosaženo omezením stravování (např. na 2 porce denně) bez kompenzace tohoto kalorického výpadku v dalších 24 hodinách, nikoliv omezením porcí při zachování kalorického příjmu.

Termický efekt jídla

Je pravdou, že trávení jídla navyšuje trochu váš energetický výdej. Je to známé jako termický efekt jídla. Jde o energii spotřebovanou vaším tělem při proceseh využití a přeměny jídel, která sníte. Například, sníte – li 2000 kalorií v průběhu jednoho dne, přibližně 200 kalorií bude využito v běžných procesech, jako absorbce živin, trávení, transport živin. Při zkoumání tématu termický efekt při různé frekvenci jídel bylo zjištěno, že pouze celkové množství konzumovaného jídla stanovuje množství kalorií vynaložených na jeho zpracování. Například tři konzumovaná jídla o 500 kalorií vyprodukují stejný termický efekt jako 5 jídel o 300 kaloriích. Frekvence jídel zde nehraje roli. Vše tedy záleží na vaší preferenci, časových možnostech, popřípadě fitness cílech.

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 22.02.2018
Celý článek

Čokoládové fitness brownie bez mouky a cukru

Recept: 🌱 2 plechovky červených fazolí ve Slaném nálevu 🌱 2 odměrka čokoládového Challengeru 🌱 4 vejce 🌱 1 kypřící prášek 🌱 2–3 lžíce holandského kakaa 🌱 3 lžíce chia semínek naboptnaných ve vodě 🌱 sladidlo (stévie nebo čekankový sirup)

Fazole rozmixujeme najemno, přidáme kakao, challenger, vejce, chia semínka, kypřící prášek a vše smícháme do jemna. Dosladíme dle potřeby sladidlem a dáme péct na 180 stupňů na Cca 30 minut. Průběžně raději hlídejte) podávejte s oslazeným tvarohem a ovocem – já dala ananas)

Redakce | 22.02.2018
Celý článek

Prebiotika vs. probiotika – jaký je v nich rozdíl?

Jistě jste už někdy slyšeli pojmy prebiotika a probiotika. Možná jste si mysleli, že se jedná o jednu konkrétní věc, která se dá nazývat různými výrazy. Opak je však pravdou, tyto pojmy jsou si sice velmi blízké, ale každý z nich má trochu jiný význam. Pojďme si ve zkratce vysvětlit, jaký je zásadní rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky.

Probiotika

Probiotika jsou střevní prospěšné bakterie, které osídlují náš zažívací trakt a udržují jeho správnou funkci. Tyto hodné bakterie působí preventivně před vznikem některých onemocnění a chrání nás před mnohými zažívacími obtížemi.

Probiotika se přirozeně vyskytují v některých potravinách jako jsou zakysané mléčné výrobky, jogurty, sýry, kefírová mléka či v zelenině, která prošla procesem mléčného kvašení. Je velmi přínosné tyto produkty do jídelníčku pravidelně zařazovat, protože kromě vlivu na naše zažívání se podílejí například i na naší imunitě.

Některé zdroje uvádějí jejich příznivý vliv na snížení rizika infekcí močových i dýchacích cest. Na trhu najdeme probiotika i v podobě tablet či kapslí, dejme si však pozor na jejich obsah. Účinné jsou tyto bakterie nejlépe tehdy, pokud se vyskytují ve vysokém počtu, minimálně v řádu stamiliónů.

Probiotika je vhodné zařazovat pravidelně do jídelníčku, ať už v přirozené formě či formě doplňků stravy. Zvláště pak, pokud užíváte širokospektrá antibiotika, měli byste zvýšený přísun těchto bakterií zvážit i ve formě doplňků. Antibiotika totiž kromě škodlivých bakterií ničí i ty prospěšné a vy se tak po léčbě i v jejím průběhu můžete potýkat s nepříjemnými zažívacími obtížemi.

Prebiotika

Prebiotika se nejčastěji vyskytují jako vláknina. Vláknina je nestravitelná složka zeleniny, ovoce, luštěnin či některých obilovin. Prebiotika jsou jakési živiny pro výše uvedená probiotika – hodné bakterie a díky jejich přísunu potravou také napomáháme udržovat zdravou střevní mikroflóru, což je pro zdravý organismus jedním ze základních pilířů.

V našem sortimentu naleznete formu rozpustné probiotické vlákniny zvané inulin. Tato vláknina z čekanky je spojována s celou řadou pozitivních účinků na náš organismus. Jako účinné prebiotikum se štěpí až v tlustém střevě a zajišťuje výživu pro tamní mikrobiom. Inulin je rovněž vhodný i jako doplněk ke snižování váhy, jelikož ovlivňuje vstřebávání některých látek, navozuje pocit sytosti a zabraňuje tak neovladatelným chutím i přejídání.

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 20.02.2018
Celý článek
kuskus.jpg

Rychlé jídlo do krabičky když nestíháte?

Celozrnný kuskus na kari s paprikou, rajčaty, salátem, balkánským sýrem, lněnými semínky a zakápnutý konopným olejem) mňam! 👌🏻🌱🌱🌱

Kuskus uvařte dle návodu, zakápněte konopným olejem a přidejte hrst lněných semínek. Poté přidejte nakrájenou zeleninu, balkánský sýr, promíchejte a je hotovo!

Redakce | 16.02.2018
Celý článek

Pestrá a vyvážená strava jako základ úspěchu

Neustále se dokola zmiňujeme o tom, že strava by měla být především pestrá a vyvážená. Nejste si jisti, co si pod tímto pojmem máte představit? Pojďme si to vysvětlit trochu blíže.

Je víceméně zcela jedno, jestli se snažíte zhubnout, nabrat svalovou hmotu či si jen chcete svou váhu udržovat. Jídelníček by měl být co možná nejpestřejší ve všech těchto případech. V dnešní uspěchané době existuje mnoho moderních diet, které vám slibují kýžené efekty při jejich úzkostlivém dodržování.

Dost často se jedná o diety a výživové směry, při kterých omezíte v jídelníčku některou ze základních živin, většinou se jedná o tuky a sacharidy, což je například v případě redukce hmotnosti jistě na místě. V některých případech však můžete narazit i na diety více striktní jako jsou různé bezlepkové, bezlaktózové, zeleninové, ovocné či detoxikační diety, a tak bychom mohli pokračovat. Ve většině případů vám slíbí rychlý úbytek váhy, zlepšení zdravotního stavu a vlastně vyřešení všech dosavadních problémů. To přeci chcete ne?

K mnoha z těchto diet se dnes z různých důvodů uchyluje spousta lidí po celém světě. Velmi často je však důvodem skutečnost, že si to zkrátka někde přečetli a pár lidí tam potvrdilo, že to funguje. Na závěr samozřejmě vždy dodají něco o „prokázaných studiích“, které tato tvrzení několikrát potvrdily. Jak se však daná studie prováděla, kdo je jejím autorem, jaký byl zkoumaný vzorek a jaké byly další výsledky této studie? To už se většinou nedozvíte, nebo si přečtete úryvek, který je často vytržený z kontextu a vás to uchlácholí jako důkaz, že se jedná o prokazatelný fak­t.

Rozeznat relevantní informace je v dnešní době složité

Dále si potom o dané dietě či studii už nic nehledáte a vlastně už jste to četli nebo slyšeli i někde jinde, tak proč to nezkusit. Bohužel po internetu se dnes šíří spousta mýtů a někdy i inteligentní člověk může mít problém se ve všech těch informacích a dezinformacích vyznat.

Na takové výživové směry se pak ale lidé dále nezaměří, slepě něco dodržují a mají pocit, že dělají pro své tělo tu největší službu. Zdaleka tomu tak ale není a většina lidí, ve snaze zlepšit svůj zdravotní stav či zhubnout, jen zbytečně omezuje některé složky potravy, které jim jinak přinášejí i důležité živiny.

Dostatek všech živin, nehromadění škodlivých a antinutričních lá­tek

Pestrý a vyvážený jídelníček je důležitý proto, že pouze tak dodáte svému tělu z dlouhodobého hlediska vše, co potřebuje. Pokud netrpíte nějakým onemocněním, alergií či intolerancí na danou potravinu a doteď vám tato potravina nedělala žádné obtíže, není třeba se ji vzdávat. Vždy je dobré hledat spíše zdravější alternativy takových zdrojů živin, zaměřit se na co nejčerstvější a co nejméně zpracované produkty a můžete si být jisti, že pro své tělo děláte to nejlepší.

Není vhodné každý den pojídat kuře s rýží, stejně tak jako ze zeleniny nedostanete všechny potřebné živiny. I při redukci hmotnosti je důležité zaměřit se na všechny potraviny a zařadit a zkombinovat je tak, aby se co nejméně opakovaly a my tak z různých zdrojů stravy získali různé makro i mikroživiny jako jsou vitaminy, minerály a stopové prvky.

Když omezíte lepek, nic se vám nestane. Ale co další složky, které se v potravinách obsahujících lepek vyskytují? Některé vitaminy, aminokyseliny, komplexní sacharidy, vláknina. Stejné je to i u mléka. Mléčné bílkoviny jsou pro naše tělo jedny z nejhodnotnějších a z mléčných zdrojů rovněž získáte řadu vitaminů, minerálů apod. Jiné to je když vám tyto potraviny dělají z nějakého důvodu obtíže či vám nevyhovují. V takovém případě se poraďte s odborníkem na dalším postupu, anebo se je pokuste na nějaký čas omezit a uvidíte, co to s vámi udělá.

Stejně tak je to i s některými méně vhodnými látkami, které vybrané potraviny mohou obsahovat. Dočetli jste se, že v rybách může být přítomna rtuť a okamžitě jste je vyřadili z jídelníčku? Sáhněte si na srdce. Kdo z nás jí ryby každý den? Samozřejmě, pokud sníte den co den dvě kila lososa, může se stát, že se vaše tělo s nějakým množstvím této látky bude potýkat. Pokud ale budete jíst pestře, budete střídat jednotlivé druhy ryb a zařazovat je jen 2–4 krát týdně, rozhodně se vám nemůže nic stát. Berte to celé s nadsázkou, pro vysvětlení problematiky.

Pokud se budeme úzkostlivě snažit vyřadit nějakou potravinu z jídelníčku a budeme se jí bát, dostaneme se pouze do stresu a naše tělo na to bude reagovat. Naučte se poslouchat své tělo, zařazujte co nejvíce čerstvých a sezónních potravin v co nejlepší kvalitě a v poměru, jaký vám vyhovuje nebo dle vašeho cíle.

Nemusíte se bát, že když si dáte občas více cukru, lepku, mléka či čehokoliv jiného, tak že škodíte svému tělu. Pokud budete zdroje výživy co nejvíce střídat a uděláte svůj jídelníček pestrý, učiníte tak pro své tělo to nejlepší. Pokud si nejste jisti, jaké by mělo být složení vašeho jídelníčku a jak si takový správný poměr živin představit, přejděte na článek o trojpoměru makroživin, nebo si zkuste náš malý video kurz. Zde se dozvíte i další zajímavé informace ze světa výživy a možná se vám zodpoví spousta otázek, na které již hledáte dlouho relevantní odpověď.

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 15.02.2018
Celý článek
file9793879.jpg

Suplementace vitaminy u sportovců – 2. část

Dnes se podíváme na další vitaminy, které jsme nestihli probrat v prvním díle. Jedná se o B-komplex a vitaminy rozpustné v tucích, jež by mohly mít nějaký efekt na náš fyzický výkon.

B – komplex

Nejenom pokud pravidelně sportujete, je dobré hlídat si i adekvátní příjem vitaminů skupiny B, jejichž nedostatek se projevuje například stresem, nervozitou, ale i snížením fyzického výkonu či dokonce neurologickými poruchami organismu. Tyto vitaminy se nejčastěji vyskytují v mase, vnitřnostech, kvasnicích, celozrnných výrobcích, droždí, mléčných výrobcích či sóje.

Vitaminy skupiny B je vhodné přijímat komplexně (ve formě tzv. B-komplexu), jelikož nadbytek jednoho vitaminu z této skupiny může způsobit nedostatek druhého. Vitaminy skupiny B hrají v našem organismu mnoho rolí a účinky jednotlivých vitaminů jsou vzájemně provázány.

Nejdůležitější je asi účast na metabolismu živin a zlepšení schopnosti tolerance k zátěžovému stresu. Další jednotlivé účinky těchto vitaminů by vydaly na mnohem delší povídání, proto zmíním alespoň ty nejdůležitější z nich.

Vitamin B12 (Cyanokobalamin)

Suplementace vitaminu B12 je v některých případech (hlavně u vegetariánů a veganů) více než vhodná.

Vitamin B12 podporuje tvorbu DNA a růst svalové hmoty v objemových fázích tréninku, nebo zlepšuje adaptaci ve vysokohorském prostředí, kde podle některých zdrojů dokonce oddaluje nástup únavy. Jeho nedostatek se může projevovat hlavně neurologickými potížemi různého charakteru.

Vyšší příjem vitaminů skupiny B je vhodný například při současném navýšení příjmu bílkovin, na jejichž metabolismu se podílejí.

Za zmínku stojí i vitamin B6 (Pyridoxin), který se někdy využívá jako podpůrný prostředek k léčbě nedostatečného vývoje svalové hmoty. Tento vitamin rovněž ovlivňuje metabolismus aminokyselin a společně s vitaminem B2 (Riboflavinem) podporuje výstavbu svalů. Vitamin B6 je vhodné doplňovat například po vysoce náročných silových výkonech, kdy zlepšuje i regeneraci svalové tkáně, podobně jako třeba vitamin B1 (Thiamin).

Vitamin A se pro podporu aktuálního sportovního výkonu nepoužívá, vitamin E je rovněž důležitým antioxidantem jako vitamin C. Také hraje jistou úlohu při metabolismu tuků a umožňuje lepší využití kyslíku společně s oddálením psychické únavy různého charakteru.

Vitamin D je vhodné suplementovat hlavně v období sníženého vystavování se slunečným paprskům a při nedostatečném příjmu stravou. Vitamin D najdeme zejména v rybím tuku, vaječném žloutku a tresčích játrech a jeho aktivní forma je důležitá pro správné vstřebávání vápníku a fosforu v rámci metabolismu kostí.

Některé zdroje také uvádí, že vitamin D může v určitých případech přispět k rozvoji svalové hmoty, přesněji rychlých svalových vláken. Nedostatek tohoto vitaminu může také způsobit snížení sportovního výkonu či v horším případě, poruchy kostního metabolismu a zvýšení rizika zlomenin.

Zde byl uveden pouze okrajový výčet některých nezbytných vitaminů, s nimiž se nejvíce setkáváme jako se suplementy u sportovců. Dostatečně vyváženou a pestrou stravou lze u zdravých lidí s převážně „re­kreační“ pohybovou aktivitou pokrýt nutriční potřebu vitaminů, tudíž jejich příjem ve formě doplňků stravy je mnohdy pouhým vyhazováním peněz za tyto preparáty. U silových či vytrvalostních sportů je však zvážení příjmu některých vitaminů ve formě doplňků stravy více než vhodné.

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 13.02.2018
Celý článek
file63210970.jpg

Suplementace vitaminů u sportovců – 1. část

Už dlouho se setkávám s lidmi, kteří začali pravidelně sportovat (podotýkám, žádné extra vrcholové sporty, pouze pravidelné návštěvy fitness centra a zvýšená fyzická aktivita) a od té doby začali užívat různé doplňky stravy, včetně těch vitaminových. Prý jim pomáhají ke zlepšení výkonu a celkově lepší regeneraci po tréninku. Do jaké míry je však tento pocit skutečný a ne pouhým placebem? Pojednání o potřebách suplementace vitaminy rozdělím na dvě části.

Užívání vitaminových preparátů je v dnešní době velmi rozšířené nejenom u fitness nadšenců. Každý den se setkáváme s nátlakem medií, co nám chybí a co bychom tedy měli ve stravě raději doplňovat.

Suplementace vitaminy je však stejně jako jiné doplňky stravy vysoce individuální věc a neexistuje doporučení, které by platilo stoprocentně pro všechny. Každý se stravujeme trochu jinak, máme rozdílný zdravotní stav, tréninkový plán i zatížení organismu a tudíž i potřeba doplňování vitaminů bývá různá.

Je důležité zamyslet se individuálně nad tím, jak jíme, jaké jsou naše fyzické výkony a ne se pouze slepě řídit všeobecně doporučovanými radami. Všímejte si při užívání suplementů toho, jak na vás doopravdy působí, nikoli jak by měly působit a naučte se určovat si hranice svých potřeb individuálně.

Vitaminy můžeme rozdělit na dvě skupiny:

  1. Rozpustné v tucích (vitaminy A, D, E a K)
  2. Rozpustné ve vodě (vitaminy skupiny B a vitamin C)

Prvními zmíněnými se můžeme předávkovat, jelikož si naše tělo dokáže vytvořit jejich zásoby v těle. Druhé zmiňované většinou bez problému vyloučíme i ve větším množství, což už napovídá, že tělo jejich nadbytek ve stravě často ani efektivně nevyužije.

Vitamin C (Kyselina askorbová)

Začněme od nejčastěji užívaného vitaminu C. Příjem vitaminu C je opravdu nezbytný a jeho zvýšenou potřebu mohou mít nejenom sportovci, ale například i kuřáci či nemocní lidé.

Vitamin C je důležitý při procesech tvorby kolagenu a tím podpory zdraví chrupavek, kostí, šlach, svalů a kloubů. Dále působí jako významný antioxidant zabraňující oxidačnímu stresu způsobenému volnými radikály, které vznikají při tréninku. V neposlední řadě také podporuje například vstřebávání železa v organismu.

Jelikož je vitamin C rozpustný ve vodě, tělo jeho nadbytek většinou bez problému vyloučí. Někdy však opravdu nadměrně velká suplementace tímto vitaminem může způsobit tvorbu ledvinových kamenů díky vysrážení kyseliny askorbové s oxaláty přijatými potravou.

Je dobré mít na paměti, že ze synteticky vytvořených suplementů je i vitamin C mnohem hůře vstřebatelný, než je tomu u přírodních zdrojů, které obsahují navíc podpůrné látky – bioflavonoidy. Vitamin C také dle některých zdrojů zlepšuje metabolismus živin a snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Vliv nadměrné suplementace vitaminu C na sportovní výkon v podstatě nikdy nebyl úplně prokázán, naopak se hovoří o snížení fyzické výkonnosti po podání vysoké dávky vitaminu C. Takže opět se dostáváme k mému oblíbenému výroku, všeho s mírou! :-)

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 08.02.2018
Celý článek
#2.jpg

Jaký je rozdíl mezi výživovým poradcem a nutričním terapeutem?

Věděli jste, že výživový poradce a nutriční terapeut či specialista není to samé? Pokud také jako mnoho lidí v těchto označeních tápete, pojďme si je nyní trochu přiblížit a vysvětlit si, že v těchto profesích je mnoha zásadních rozdílů.

Proč na pomoc s jídelníčkem a zdravým životním stylem vyhledávat raději nutričního terapeuta a specialistu než výživového poradce? Rozdíl je především v kvalifikaci a znalostech v oboru. Nutričním terapeutem se stanete po absolvování vysoké či vyšší odborné školy, ve které se kromě výživy učíte i o lidském těle jako takovém v širším rozsahu. Na konci potom získáte jako nutriční terapeut titul diplomovaného specialisty DiS., bakalářský titul Bc., nebo po absolvování ještě vyššího vzdělání v oboru, titul Mgr. jako nutriční specialista.

Často je studium nutriční terapie podobně náročné jako studium medicíny, stejně tak rozsah předmětů je obdobný. Vystudovaný nutriční terapeut a specialista má za sebou anatomii i fyziologii lidského těla, dále psychologii, psychiatrii, mikrobiologii, biochemii, chemii, technologii potravin, a tak bychom mohli ve výčtu dále pokračovat.

Tyto předměty absolvuje v rámci bakalářského nebo dokonce magisterského studia a věnuje se jim velmi dopodrobna, aby poznal všechny souvislosti, které s výživou souvisejí. Nutriční terapeut se bere jako „nelékařský zdravotnický pracovník“ a může tak pracovat v nemocnici v týmu s lékařem, nebo mít vlastní ambulanci a také spolupracovat s pojišťovnou. Nutriční terapeut se také po získání příslušného titulu účastní odborných konferencí a celoživotně se vzdělává v oboru, který stále přináší nějaké nové poznatky. Součástí práce nutričního terapeuta je mnohdy i publikace odborných článků.

Nutriční terapeut vám na rozdíl od výživového poradce může pomoci v určitých mezích řešit i váš zdravotní stav jako je obezita, diabetes, hypertenze a další zdravotní problémy, a v případě potřeby vás odkáže na jiného specializovaného odborníka jako je lékař nebo psycholog. U výživového poradce je tomu trochu jinak, může se jím stát téměř každý člověk z ulice. Jelikož je výživové poradenství živnost volná, teoreticky si každý může zajít na úřad a za deset minut se stát tímto poradcem. Takový člověk však nemá v žádném případě kompetenci radit vám ohledně vašeho zdraví.

Většina výživových poradců absolvuje nějaký kurz výživy, který může mít rozsah buď v rámci dnů, nebo týdnů, ale můžete se setkat i s takovými, co si udělají víkendový kurz v rozsahu několika hodin a hned poté si otevřou vlastní poradnu a radí lidem jak zlepšit svůj zdravotní stav.

Proto raději od člověka, od kterého si necháte poradit ohledně výživy, požadujte prokázání jeho kvalifikace. Samozřejmě, existují i výživoví poradci, kteří této problematice skutečně rozumí a podají vám odbornou a fakty podloženou radu. Narazit na takového může být však velmi obtížné, jelikož dnes se to výživovými poradci jen hemží a téměř na každém rohu vám nabídnou nějakou službu či zázračné poradenství.

Při výběru se tedy zaměřte na nutriční terapeuty či specialisty, kteří výživu skutečně studují a orientují se v souvislostech lidského těla a výživy na jiné úrovni, než člověk, který absolvuje několika denní kurz. Než někomu takovému zaplatíte za jeho služby, ověřte si, zda dotyčný skutečně ví, která bije, nebo jen bezhlavě tiskne jídelníčky, které jsou navíc pro každého stejné. Každý jsme jedinečný a na každého platí něco jiného, proto nelze globálně doporučit, že něco bude fungovat na všechny. Vyhledejte takového člověka, který s vámi bude pracovat individuálně a probere s vámi všechny aspekty, které s výživou a vaší osobou souvisí a nevyhazujte peníze do vzduchu za rady pseudoodborníků.

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 06.02.2018
Celý článek

Mýtus jménem lepek. Proč se ho (ne)bát?

Lepek je snad jednou z nejvíce démonizovaných složek výživy moderní doby. Ze všech stran se na nás valí informace o tom, že lepek je jed a že pokud ho budeme jíst, dostaneme rakovinu, zalepí se nám střeva a do pěti let umřeme. Co však skutečně stojí za lepkovou fobií 21. století? Je pravda, že lepek v jídelníčku nám škodí a měli bychom ho raději vynechat?

CO JE TO VLASTNĚ LEPEK

Lepek, nebo také gluten je v populaci všeobecné označení pro skupinu bílkovin. Do této skupiny řadíme gluteniny a prolaminy, přičemž vznik protilátek při celiakii způsobuje hlavně struktura gliadinu, což je prolamin pšenice. Lepek ale najdeme v různých formách jak v ječmeni, tak v pšenici, ovsu, žitu i dalších obilninách.

PROČ A KOMU MŮŽE LEPEK ŠKODIT?

Existuje autoimunitní onemocnění zvané celiakie, kdy dochází po příjmu potravin obsahujících lepek k postupnému poškozování sliznice střeva. Dále známe i alergii na lepek, v tomto případě se však nejedná o celiakii, ale projevy onemocnění mohou být podobné. Za třetí se můžeme setkat i s obyčejnou intolerancí lepku, kdy je vyšetřeními vyloučena celiakie, ale přesto se objevují potíže spojené s jeho konzumací.

V případě celiakie je nutné vždy zavést celoživotní bezlepkovou dietu (úplné vyloučení lepku ze stravy, zařazování bezlepkových obilovin), ale co se týče alergie a intolerance, dieta nemusí být tak přísná a záleží především na klinických obtížích daného člověka.

NEBOJTE SE LEPKU, KTERÝ JE DNES ZCELA ZBYTEČNĚ DÉMONIZOVÁN

Pro ty z nás, kdo celiakií ani alergií na lepek netrpíme je tato bílkovina jednoduše stravitelná a náš organismus zcela jistě nijak nepoškozuje, jak dnes uvádí některé nijak nepodložené zdroje z masmédií. Prevalence těchto onemocnění je něco kolem 1–5 % v populaci, takže pravděpodobnost, že právě vy trpíte některou z výše uvedených poruch je celkem nízká. Přesto se dnes lidé ze strachu k vyřazení lepku ze stravy uchylují, a to často zcela zbytečně.

REDUKCE HMOTNOSTI A LEPEK

Mnoho lidí může shledat úbytek váhy po zařazení bezlepkových potravin, zde se však více než o lepek jedná o omezení potravin jako je pečivo, těstoviny, sušenky a podobné energeticky bohaté potraviny, což samo o sobě může vést k redukci hmotnosti, zvláště pokud tyto potraviny nenahrazujeme jinými bezlepkovými alternativami.

Není to tedy samotný lepek, který by stál za úbytkem vaší hmotnosti, ale celková změna jídelníčku a omezení sacharidů a tučných pochutin obsahující lepek. Spíše, než nad lepkem tedy přemýšlejte nad vaším celkovým stravováním a nedávejte vše za vinu této často nevinné látce. Je to o změně celkového stravování a životním stylu, nikoliv o vyřazení lepku, který ve většině případů za vaši váhu a zdravotní problémy vůbec nemůže.

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 03.02.2018
Celý článek
1 recept - PECENE KRUTI STEHNO SE SVEZIM SALATEM.jpg

Pečené krůtí stehno se svěžím salátem

Je libo něco lehkého a ryhlého k snědku?

Ingredience:


800 g krůtího stehna
 125 g baby špenátu 
 Svazek jarní cibulky 
 10 ks cherry rajčat
 1 okurka hadovka
 3 tenké plátky žlutého melounu
 3 PL sterilované kukuřice 
 1 avokádo 
 3 PL extra panenského olivového oleje 



POSTUP: 
Krůtí stehno nakrájíme na 4 větší proužky a posypeme kořením. Necháme odležet asi hodinu v ledničce a poté pečeme v troubě na 175C cca hodinu a půl do změknutí. Necháme vychladnout. Mezitím si připravíme salát. Do mísy vsypeme opláchnutý špenát, na kostičky nakrájenou okurku, rajčata, jarní cibulku a meloun. Přidáme kukuřici, soli dle chuti a zalijeme 3 lžícemi extra panenského olivového oleje. Naservírujeme na talíř a přidáme na plátky nakrájené krůtí maso. 
Doporučuji ozdobit a přidat šmrnc pár kapkami balsamikového glazé. 



Přeji dobrou chuť a dejte nám vědět, jak Vám recept chutnal.

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 01.02.2018
Celý článek
file91134080.jpg

Není tuk jako tuk!

Stejně tak, jako strach z některých potravin se dnes masově šíří i obavy z obyčejných tuků. Mnoho lidí po celém světě drží přísné nízkotučné diety v domnění, že tuk je pro nás špatný a měli bychom ho v jídelníčku co nejvíce omezit. Tento trend se naší populace drží pravděpodobně od doby, kdy jsme začali zkoušet různé striktní, avšak nesmyslné diety, které ve většině případů vedou dlouhodobě spíše ke zhoršení dosavadního stavu.

PROČ JSOU PRO NÁS TUKY DŮLEŽITÉ?

Tuky jsou v našem organismu velmi potřebné, plní zde totiž řadu nezbytných funkcí. Zmínit můžeme například tyto:

• Jsou významným zdrojem energie • Chrání vnitřní orgány • Podílí se na termoregulaci a tepelné izolaci organismu • Jsou součástí buněk v organismu • Součástí hormonů (i tuková tkáň je endokrinně aktivní) • Působí jako energetická rezerva organismu • Jsou důležité pro vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích A, D, E, K

TUKY JAKO SOUČÁST ZDRAVÉHO JÍDELNÍČKU

Tuky by tedy v našem jídelníčku měli mít svoje místo, ale je důležité vědět, že není každý tuk stejný. Existují tuky o různém složení mastných kyselin, přičemž my bychom v jídelníčku měli upřednostňovat zdroje nenasycených mastných kyselin.

Pozor, nelze je rozdělit pouze na rostlinné a živočišné, protože i v živočišné říši najdeme zdroje nepostradatelných tuků. Zdrojem nenasycených mastných kyselin jsou zejména rostlinné oleje, ořechy, semena, ale i například ryby. Ryby jsou zdrojem esenciálních omega-3 mastných kyselin, které působí preventivně před vznikem kardiovaskulárních onemocnění a také mají protizánětlivý charakter. Tyto tuky nám pomáhají snižovat špatný LDL cholesterol a naopak zvyšovat ten příznivý, HDL cholesterol, což je podstatou ochrany našeho srdce a cév a prevence různých civilizačních onemocnění.

NENÍ TUK JAKO TUK!

Naopak, snížit bychom měli příjem nasycených mastných kyselin, které najdeme zejména v živočišných tucích, tedy v tučném mase, mléku, sýrech, ale například i v palmovém a kokosovém oleji, který je z hlediska aterogenity (způsobující kornatění tepen) a trombogenity (vedoucí ke vzniku trombózy) dokonce na prvních příčkách.

Pozor byste si měli dát i na takzvané TRANS nenasycené mastné kyseliny, které vznikají při ztužování tuků (hydrogenaci), a které jsou pro naše tělo nejškodlivější ze všech.

JAKÝCH DOPORUČENÍ SE DRŽET?

Snažte se konzumovat co nejvíce pestrou a vyváženou stravu se zastoupením všech živin a ani na tuky v jídelníčku nezapomínejte. Mají zde svoji důležitou roli a jejich příjem by u zdravého jedince neměl klesnout pod 50 g za den, protože na příjmu tuků závisí i příjem vitaminů v nich rozpustných, což jsou vitaminy A, D, E a K.

Množství tuků za den by mělo být zhruba 20–30 % z celkového denního množství energie. Nadměrný příjem však může vést k nadváze či obezitě a jiným zdravotním komplikacím, proto i v tomto případě dbejte na střídmost. Tuky mají oproti ostatním živinám až dvojnásobné množství energie, proto jejich nadměrná konzumace není vhodná.

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 30.01.2018
Celý článek
VEPROVA PANENKA S FAZOLKAMI.jpg

Vepřová panenka s fazolkami

Recept na vepřovou panenku pro dvě osoby. Jdeme na to!

Vepřová panenka 200g
 Zelené fazolky 300g 
Vařené brambory 3ks 
Olivový olej
 Česnek 
 Mletá skořice 
Sůl 


Postup: 
Vepřovou panenku osolíme a očesnekujeme dle vaší chuti,přidáme olej a necháme asi 4 hodiny odležet v ledničce. Předehřejeme troubu na 200C, budeme v ní dopékat panenku. Rozpálíme pánev, nalijeme na ni olej,ve kterém se marinovala panenka a zprudka ji ze všech stran osmahneme. Poté vložíme do pekáčku s víkem a vložíme do trouby a dopékáme cca 20–40 minut. Záleží na velikosti panenky. Pokud si nejste jisti, jestli je panenka již hotová, nebojte se ji uprostřed překrojit po 20 minutách. Uvidíte,zda je maso již propečené. Pokud není, vložte zpátky do pekáčku a zpět do trouby. Výsledek bude i tak skvělý, rozhodně nechceme panenku vysušit, ale chceme, aby byla uvnitř mírně růžová. Mezitím,co se panenka peče připravíme si fazolky. Pokud nemáme čerstvé,použijeme sterilované či mražené fazolky. Na oleji dozlatova opečeme tenké platky česneku, ne příliš prudce,jinak se plátky spálí. Přidáme špetku soli a vsypeme fazolky. Promícháme,dokud se nezahřejí a poté přidáme dvě špetky mleté skořice, dle chuti dosolíme. Brambory jsem použila vařené ve slupce z předešlého dne. Nakrájela jsem je na měsíčky a na troše oleje je osmahla na pánvi. Dají se také upect v troubě spolu s panenkou. Jakmile je panenka uvnitř lehce růžová, nakrájejte ji na 1 cm široké plátky a servíruje s fazolkami a bramborami. Věřte, že i nároční strávníci Vám budou líbat ruce. 



Dobrou chuť!

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 27.01.2018
Celý článek
file107710433.jpg

Mléko není nepřítel!

Kolem mléka koluje řada mýtů. Z internetu i jiných médií se často dozvídáme, že mléko jako potravina pro člověka není vhodná, protože jsme jediní savci, kteří pijí mléko někoho jiného. Dále také, že mléko zahleňuje organismus a plyne z něj řada nemocí, včetně tolik obávané rakoviny. Kde je však pravda?

NEPLEŤTE SI POJMY

Stejně jako je tomu například u potravin obsahujících lepek, i na mléko může mít řada lidí intoleranci či alergii. Intolerance vzniká kvůli nedostatku enzymu laktázy, která štěpí mléčný cukr laktózu, což může u některých jedinců vyvolávat zažívací i jiné obtíže kvůli následné nestravitelnos­ti mléka.

Alergie zase může vzniknout na mléčnou bílkovinu kasein, kdy lidé trpící tímto problémem mléko zkrátka dobře nesnášejí a objevují se u nich alergické reakce po jeho konzumaci.

MLÉKO JAKO KAŽDODENNÍ SOUČÁST JÍDELNÍČKU

Pro ty z nás, kteří netrpíme některou z výše uvedených zdravotních komplikací je však mléko naprosto v pořádku a v jídelníčku by mělo mít roli jako nutričně hodnotná potravina obsahující jak bílkoviny, tak tuky, sacharidy, vitaminy a minerály.

Jak šel čas, tak v různých končinách světa se člověk musel přizpůsobovat vnějším vlivům, dostupnosti potravin či způsobu obživy. Všimněte si, že třeba v Asii klasické mléko nepijí. Naše populace ale konzumuje mléko již velmi dlouhou dobu a schopnost jeho trávení i vstřebávání důležitých látek z něj je tak u většiny zcela zachována, což popisují i některé studie.

JAK JE TO S VÁPNÍKEM?

Jakmile však z nějakého důvodu začnete mléko vyřazovat z jídelníčku, jak je tomu například u alternativně se stravujících lidí, naše tělo může časem ztrácet schopnost správně ho využít, což se může projevovat právě zažívacími problémy. Mýtů kolujících o mléce je však mnohem více, může to být třeba diskutovaná vstřebatelnost vápníku.

Co se vápníku týče, tak právě z mléka je jeho využitelnost jedna z nejvyšších. Na rozdíl, například od některých rostlinných zdrojů, kde kvůli obsaženým fytátům je využitelnost tohoto prvku mnohem horší. Pasterované a jinak upravené mléko, tak jak ho známe z obchodů, není nijak závadné, nesnižuje se víceméně jeho nutriční hodnota a určitě v něm nenajdeme žádné přidané látky, jak se můžete dozvědět z některých nespolehlivých zdrojů na internetu i jinde.

Naopak konzumace čerstvého mléka přímo po nadojení může být zdravotně rizikovější, mohou se zde totiž vyskytovat některé patogenní mikroorganismy způsobující nejrůznější onemocnění. Pokud tedy klasické mléko máte rádi a zažívací obtíže nepociťujete, není sebemenší důvod, abyste měli nějaké obavy z jeho konzumace.

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 25.01.2018
Celý článek
weight_4141.jpg

Proč bychom se neměli bát sacharidů?

Mezi další z novodobých fobií můžeme jistě zařadit i obyčejné sacharidy. Dnes, mnohem více než kdy dříve, se lidé sacharidů a příloh bojí, a to zejména z toho důvodu, že jsou prý hlavním viníkem obezity, cukrovky a dost možná i rakoviny či jiných odstrašujících onemocnění.

Velmi oblíbené jsou dnes také takzvané ketodiety a všemožné jiné nízkosacharidové výživové směry, které vám v krátkém čase slibují rychlý úbytek hmotnosti a vlastně rozuzlení všech vašich dosavadních zdravotních obtíží.

Jaká je však skutečnost? Jsou doopravdy sacharidy jedem moderní doby, nebo bychom na ně neměli v jídelníčku zapomínat, stejně jako na ostatní neméně podstatné živiny? Ano, druhá varianta je správně.

Jak se může projevovat nedostatek nebo nevyvážený poměr sacharidů v jídelníčku?

• Únavou • Podrážděností • Špatnou náladou • Nedostatkem energie • Přecitlivělostí • Zhoršeným soustředěním • Výkyvy hladin krevního cukru • Neovladatelnými chutěmi na sladké • Jojo efektem

Sacharidy jsou pro naše tělo jedním z hlavních zdrojů energie a v jídelníčku by měli zaujímat své právoplatné místo. Bez jejich přísunu si beztak tělo začne energii vyrábět z jiných, necukerných složek potravy. Právě proto zcela jistě neplatí, že pokud vyřadíte sacharidy z jídelníčku a budete se ládovat jen bílkovinami a tuky, zhubnete. Pojďme si říct něco o tom, jaké sacharidy vlastně známe.

Sacharidy rozlišujeme na jednoduché (glukóza, fruktóza, galaktóza..) a složené (škrob, vláknina, glykogen a další). Složeným sacharidům (které jsou obsažené například v celozrnných obilovinách, rýži, těstovinách, pečivu, bramborách, atd.) bychom měli dávat přednost před jednoduchými, protože dodávají našemu tělu kvalitnější a dlouhodobější zdroj energie. Většina využitelných sacharidů se štěpí v organismu na glukózu, kterou pak organismus může využít k získání energie. Sacharidy nejsou pro naše tělo esenciální a organismus si je tak dokáže sám vytvořit (např. z aminokyselin nebo glycerolu).

Proč nevynechávat sacharidy z jídelníčku?

Často se lidé rozhodnou vyřadit sacharidy z jídelníčku v domnění, že tak rychle a účinně zhubnou nadbytečná kila. Ano, po vyřazení této živiny z jídelníčku se skutečně můžete dočkat rychlého úbytku hmotnosti za krátký časový úsek, je to však způsobené nikoliv úbytkem tukových zásob, ale především úbytkem zásobního sacharidu glykogenu a s ním i velkého množství vody, kterou v těle váže.

Tento rychlý váhový úbytek je však znatelný pouze zpočátku a postupně dochází ke zpomalení celkového hubnutí a následnému jojo efektu. Mnohem lépe tedy uděláte, pokud zvolíte vyvážený a zdravý jídelníček bohatý na všechny živiny, díky kterému budete hubnout sice pomaleji, ale za to efektivněji a hlavně dlouhodoběji.

Sacharidy bychom měli přijímat v optimálním množství, obecně se doporučuje něco kolem 3–4 g sacharidů na kilogram tělesné váhy a něco mezi 50–60 % z celkové denní přijaté energie. Preferovat bychom měli komplexní složené sacharidy před jednoduchými cukry a také bychom měli dbát na dostatečný přísun nestravitelných sacharidů v podobě vlákniny, které by mělo být ideálně něco kolem 35g za den.

Zdroje sacharidů v jídelníčku s sebou tedy kromě energie nesou i jiné, nutričně hodnotné látky a rozhodně bychom se jich bát neměli.

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 23.01.2018
Celý článek
file3533168.jpg

10 tipů, jak dodržovat správný pitný režim

Pitný režim je nepochybně jeden ze základních bodů zdravého životního stylu. Voda je v našem těle obsažena asi ze 60 % a je rozpouštědlem pro mnoho důležitých látek. Funkce vody v těle je rozmanitá. Je součástí krve, lymfy, podílí se na regulaci tělesné teploty i procesu trávení a při mnoha dalších fyziologických pochodech.

Jistě už víte, že denně byste měli vypít něco kolem 2–3 litrů vody v závislosti na vnějších i vnitřních faktorech prostředí. Každý máme potřebu tekutin jinou, vždy je třeba zohlednit například zdravotní stav, věk, počasí, fyzickou námahu a další faktory. Ideální je pokud si pravidelný příjem (čisté vody) hlídáte po celý den podle toho, co zrovna podnikáte nebo jak se cítíte. Dnes tu pro vás mám několik tipů, jak přijmout dostatek tekutin v případě, že jste s dodržováním pitého režimu trochu na štíru.

1. ZAČNI HNED PO RÁNU

Ideální start do nového dne je se sklenicí čisté vody a následnou snídaní. Zkuste si na každé ráno připravit sklenici s vodou, kam můžete přidat třeba pár kapek citrónu na osvěžení. Tělo je po celé noci dehydratované a voda vás po ránu skvěle osvěží a nakopne.

2. ŽE VÁM NECHUTNÁ OBYČEJNÁ VODA?

Je jasné, že pro dodržování pitného režimu je nejlepší obyčejná voda sem tam doplněná nějakým tím čajem či neslazenou minerálkou. Slazené nápoje (i džusy) jsou vysoce energeticky bohaté a měli bychom je tak z našeho režimu raději zcela vyškrtnout. Pokud vám však obyčejná voda nejede, zkuste do ní příště přihodit pár plátků citrónu, pomeranče, okurky či jiné zeleniny a ovoce. Fantazii se meze nekladou a vy uvidíte, jak taková obyčejná ingredience dokáže vaši vodu zpestřit.

3. VŽDY U SEBE NOSTE NÁDOBU NA VODU

Někdy není možnost si pití obstarat, proto se naučte mít u sebe stále láhev s vodou. Do ní si můžete kdykoliv dočerpat vodu až dostanete žízeň a nebudete odkázáni na sladké limonády z okolních občerstvení.

4. NASTAVÍME SI UPOZORNĚNÍ

Snad každý telefon v sobě dnes má funkci upozornění, které si můžete nastavit také na pitný režim. Přibližně každou hodinu až dvě byste měli vypít sklenici čisté vody. Záleží na vaši aktuální situaci. Pokud jdete cvičit nebo venku panuje vedro, dávku tekutin navyšujte dle okolností. Uvidíte, že po několika dnech ustavičného vyzvánění už si na vodu raději vzpomenete sami.

5. KÁVU DO PITNÉHO REŽIMU NEPOČÍTÁME

Pokud si myslíte, že i kávu si můžete dát „na žízeň“, tak opak je pravdou. Ve skutečnosti kofein obsažený v kávě působí močopudně a naše tělo spíše odvodňuje. Ke každé kávě si tak vždy dejte navíc další sklenici čisté vody.

6. POSTAVTE NA STŮL PŘED SEBOU VODU

Ať už jste doma či v práci, postavte si na stůl velký džbán s vodou, který budete mít stále po ruce. Opět do něj můžete přihodit něco na ochucení. Například listy máty, led, či plátky ovoce a zeleniny. Jakmile budete mít vodu na očích, snadněji si na ni vzpomenete.

7. ZKUSTE PÍT BRČKEM

Říká se, že pokud člověk pije brčkem, vypije toho daleko víc. Do džbánku s vodou nebo velké sklenice tedy jedno brčko zapíchněte a uvidíte, že rázem budete usrkávat mnohem častěji!

8. JEZTE HODNĚ OVOCE A ZELENINY

Nejenom, že jsou ovoce a zelenina nedílnou součástí zdravého životního stylu, ale také nám mohou pomoci s dodržením vyváženého přísunu tekutin. Například okurka, meloun, rajčata i další jsou potraviny bohaté na vodu, tudíž nám pomohou s dostatečným pitným režimem během dne. Stejně jsou na tom třeba i polévky, zde ovšem preferujte ty bez smetany a více vodové.

9.JAKMILE DOPIJETE, PŘIPRAVTE SI NOVOU SKLENICI VODY

Nezáleží, zda pijete z láhve či sklenice, ale naučte se vždy po dopití vodu do nádoby dopustit. Jen tak zaručíte, že budete mít vodu stále při sobě a mnohem častěji si na pití vzpomenete.

10. ZASE TO NEPŘEHÁNĚJTE

Ano, pít se má pravidelně a dostatečně, ale ani s vodou bychom to neměli přehánět. S nadměrným pitím se pojí i zvýšené vyplavování jinak významných látek z organismu, proto pokud pijete až přespříliš, můžete si tím spíš uškodit. Jestliže však nadměrně pijete pro stálý pocit žízně, raději se poraďte se svým lékařem, zda za tím nestojí například nějaké onemocnění.

Sandra Figalová - Nutriční terapeutka | 18.01.2018
Celý článek
file101955973.jpg

Častá otázka: Cvičit a běhat nalačno, nebo raději ne?

Hledáte zaručený recept k dosažení ideální hmotnosti a bylo vám doporučeno cvičit nebo běhat na lačno? Běhání na lačno dnes praktikuje mnoho lidí po celém světě, častěji však ti z nás, kteří se snažíme o redukci nadbytečných kilogramů. Myslíte si, že je však běhání po ránu bez jakékoliv snídaně zaručeným receptem k hubnutí nebo se jedná jen o další mýtus?

Spolu s během nalačno se dnes doporučují nízkosacharidové diety, které nám zaručí rychlý, ne však příliš dlouhodobý úbytek váhy. I nízkosachari­dových dietách si však povíme jindy, dnes nás zajímá právě ono běhání na lačný žaludek.

JAK NA TO REAGUJE NAŠE TĚLO

Běhání, tedy pokud neběžíme opravdu velmi pomalu a klidně, je typem anaerobní fyzické zátěže s minimálním přisunem kyslíku. Jako hlavní zdroj energie jsou tedy tělem využívány především sacharidy. Přesněji svalový glykogen, což je zásobní forma sacharidů v našem těle. Množství glykogenu a jeho zásoby jsou závislé na množství svalové hmoty a přísunu substrátů v naší stravě.

Nyní už se dostáváme k jádru věci. Jedinec, který se snaží zhubnout a omezuje sacharidy ve svém jídelníčku jde ráno běhat na lačno, ale zásoba glykogenu není dostatečně vysoká na to, aby pokryla potřebu energie po celou dobu. Energie z glykogenu potřebná k běhu se tedy velmi rychle vyčerpá a tělo, jelikož jsme ráno nepřijali žádnou potravu, si potřebuje glukózu vyrobit z jiných necukerných substrátů v našem těle.

Jako zdroj může posloužit řada složek, avšak energeticky nejvýhodnější je v tomto případě novotvorba glukózy z vlastních aminokyselin, které náš organismus začne získávat rozkladem vlastní svalové hmoty. Lidově řečeno, tuky se pálí v ohni sacharidů a pokud jich je v těle nedostatek, nemůže dojít k očekávánému efektu, tedy jejich spalování. Namísto, abychom spalovali tuky a redukovali hmotnost, přicházíme tak o vzácné svalové bílkoviny a dochází k velmi nežádoucí reakci, protože s úbytkem svalové hmoty klesá i náš metabolismus a šance na zdravou redukci hmotnosti se tak významně snižují.

Nikdo však neříká, že se máte ráno zaplácnout snídaní a pak jít s těžkým žaludkem běhat. Spíše, než hladovění proto zkuste po ránu přijmout alespoň malé množství energie, ideálně ve formě sacharidů nebo dobře využitelných tuků. Zabráníte tak tomu, aby si tělo bralo energii z vašich svalových bílkovin. Prostě si dejte například banán.

Snídani si pak můžete dát až po zmiňovaném běhu, rozhodně i zde však nezapomeňte na nějaké množství sacharidů, které je důležité právě pro obnovu vašeho svalového glykogenu. Pokud byste přijali jen bílkoviny, jak to mnoho lidí chybně dělá v domnění, že tak zajistí nejlepší regeneraci, tak byste si také příliš nepomohli.

Bílkoviny jsou v takovém případě stejně přeměněny nejdříve na cukry k doplnění svalového glykogenu a až posléze využity k regeneraci a růstu svalové hmoty. Ideálně tak zařaďte jídlo vyvážené na všechny důležité živiny, čímž doplníte tělu energii potřebnou k regeneraci ve správné formě. Pokud si nedokážete představit běh s čímkoliv žaludku, zkuste alespoň vypít sklenici džusu či nějaké smoothie. Uvidíte, že i váš výkon pak bude mnohem lepší a vy tak své hubnutí rozhodně nezastavíte, ba přímo naopak.

Autorka článku: Sandra Figalová

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 16.01.2018
Celý článek
okoladova vyzva.png

Jde mlsat i zdravě! Čokoládová výzva

ČOKOLÁDOVÁ VÝZVA

Potřebujeme:

1 odměrka (15g) čokoládového Challengeru 1,5 lžíce arašídového másla

„Věděli jste, že arašídové máslo je skvělým zdrojem Omega-6 mastných kyselin, které podporují funkci mozku, posilují kosti a mají mnoho dalších pozitivních vlastností?“

1/4 šálku hořkých čokoládových lupínků 3/4 šálku ovesných vloček 2,5 lžíce sójového nebo mandlového mléka

Pokyny:

Smíchej Challenger, arašídové máslo, lupínky a mléko na zahřáté pánvi. Počkej dokud se lupínky nerozpustí a vmíchej ovesné vločky. Pak pánev sundej z plotny. Pomocí lžíce udělej kulovité části, které polož na plech, kde už máš připravený pečící papír. Následně vše dej na deset minut do ledničky.

Pak už nikomu neříkej, že je to hotové a všechno zblajni! Dobrou chuť :)

Redakce | 11.01.2018
Celý článek

Dokumentární filmy o stravě

Hodinu a půl svého života můžeme buďto strávit romantickými představami a happy endy, nebo se jednou za čas můžeme tuto dobu dozvědět informace, které nám možná otevřou oči a ukáží nám realistický pohled na věc. Konkrétně na stravu. V krátkosti Vám představíme pět filmů zaměřených na stravu, které nám budou odhalovat detaily každodenní interakce JÍDLO – ČLOVĚK.

1. Jako první tady máme film s názvem THAT SUCHAR FILM (2014). Australan Damon Gameau, který film napsal, režíroval a zahrál si i hlavní roli, se rozhodl sám na sobě provést experiment, kdy po dobu 60 dnů bude pod vedením odborníků konzumovat 40 kostek cukru denně. Ovšem jako zdroje nepoužil prvoplánové sladkosti, ale potraviny, o kterých si většina z nás stále myslí, že jsou zdravé. Zábavnou a krásně graficky zpracovanou formou se tedy snaží poukázat na škodlivost potravin s nízkým obsahem tuku, ale vysokým obsahem cukru a jejich dopad na nejen fyzické ale i psychické zdraví.

https://www.youtube.com/watch?…

2. S podobným konceptem přišel i režisér Morgan Spurlock ve filmu SUPERSIZE ME (2004). Když ležel Morgan po večeři na gauči a ve zprávách viděl reportáž o dvou dívkách, které žalují McDonald’s, rozhodl se vydat se svým knírkem na 30 denní cestu, ve které na svém těle bude testovat důsledky stravy ve fast foodu. Každý den pro jídlo jezdí pouze do řetězce McDonald’s a během toho se setkává s obyčejnými lidmi, odborníky či politiky, se kterými problematiku fast foodů diskutuje. V roce 2005 se film mohl dokonce pyšnit nominací na ocenění Oscar za celovečerní film. Pokud chcete zjistit, co by se s Vaším tělem stalo v takovém rychloobčerstvo­vacím módu, tak vřele doporučuji.

https://www.youtube.com/watch?…

3. Film s názvem Food, Inc. (2008), který byl v roce 2010 také nominovaný na Oscara, je mým dalším tipem. Tentokrát nás Robert Kenner provede velkoobchodním procesem výroby potravin jako je maso, obiloviny či zelenina a vysvětlí dopady jak na lidské zdraví, tak na náš jedinečný a bohužel omezený zdroj potravin – přírodu. Během filmu navštíví odborníky, soukromé podnikatele a obchodníky, se kterými se společně zaměřuje na dopady zemědělské výroby. Film Vás donutí přemýšlet nad tím, odkud se potraviny ve Vaší lednici berou a jakou urazily cestu.

https://www.youtube.com/watch?…

4. Film, který se zaměřuje na civilizační onemocnění, farmaceutický průmysl a naivní představu, že prášky vše zachrání, nese název FOOD MATTERS (2008). Dokument nás seznamuje s mnoha odborníky, kteří se nám ve svých výpovědích snaží postrčit k tomu, abychom neživili našeho doktora ale nás. Pro farmaceutický průmysl samozřejmě není žádoucí, abychom byli zdraví – kde by potom brali peníze? Nechte se režisérem Jamesem Colquhounem provést na cestě k šetrnějšímu uzdravení.

https://www.youtube.com/watch?…

5. Poslední v našem seznamu, ovšem kvalitativně na stejné úrovni jako jsou předchozí – stojí dokument FED UP (2014). I když je film zaměřený na Americký kontinent, nemyslím si, že některé návyky lidí se v Evropě natolik liší, a proto určitě stojí za zhlédnutí. Režisérka Stephanie Soechtig se zaměřila na pár rodin, ve kterých děti trpí obezitou a snaží se dohledat původ tohoto problému. Zjišťuje, že vše začíná nejen u vlády ale také u podplacených vědců, kteří za vidinou peněz a byznysu ovlivňuje potravinářský průmysl a pouští do světa informace, které se v žádném případě neslučují se zdravým životním stylem. Film má potenciál otevřít Vám oči a dívat se na jídlo zase z jiného úhlu.

https://www.youtube.com/watch?…

Tereza Koňaříková

Dita Táborová | 09.01.2018
Celý článek
file10751212.jpg

Cvičení a stres

Žijeme ve velmi uspěchané době, nic nestíháme, pořád se za něčím honíme, dvacet čtyři hodin se nám zdá jako velmi omezený čas na to stihnout vše, co musíme nebo bychom měli. V dávných dobách člověk musel pro tlupu obstarávat potravu, musel ji chránit před útoky zvěře. Znamenalo to, že musel zmobilizovat veškeré síly, aby přežil. Každá doba se liší a přináší sebou potřebu adaptace (přizpůsobení se) okolním podmínkám. A všechno tohle může spojovat jedno slovo – STRES

Ano, stres, který v našem těle vytváří obrannou funkci. Ale do jaké míry je to ještě zdravé? ,,Dobrý‘‘ stres – takzvaný eustres – je ta lehčí forma. Je to stres, který nás žene dál, motivuje, učí nás myslet pod tlakem, podávat lepší výkon. Naopak distres – ten ,,zlý‘‘ – nám dává pořádně zabrat, je to nadměrná zátěž, kterou my nejsme schopni zpracovat a způsobuje nám z dlouhodobého hlediska i zdravotní problémy.

Naše tělo je řízeno z větší části hormony a je tady jeden, jehož produkce se zvyšuje, pokud se delší dobu plynule velmi stresujeme. Jeho jméno je KORTIZOL a má obrannou funkci. Pokud nás čeká nějaká stresově náročná situace, kortizol se probudí, začne se vyplavovat do těla, zvýší krevní tlak a začne střádat rychlý cukr, který nám dodá energii na výkon. Z krátkodobého hlediska je to samozřejmě žádané, abychom situaci zvládli. Jenže jsou lidé, kteří si od takových situací takřka neodpočinou, a pak nastává problém. Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu začne způsobovat nárůst tukové hmoty, úbytek svalů, zhoršení kostní tkáně nebo únavu – takže naprostý protiklad toho, za čím jdeme.

Kdybychom řekli: ,,Prostě se nestresujte‘‘, asi byste nás ukamenovali. V dnešní době nás stres obklopuje ze všech stran a vyhnout se mu je skoro nadlidský výkon. Jsou na nás kladeny velké nároky, čas se platí zlatem a každý chce mít všechno hned a na 100%. Existuje spoustu technik, jak našemu tělu od stresu odlehčit, bohužel spousta pracujících lidí nemá čas ani spát, natož provádět relaxační techniky.

Co kdybychom vám řekli, že můžete zabít 4 mouchy jednou ranou během 30ti minut

  1. odbouráte stres a budete mít lepší náladu.
  2. uděláte dobrou věc pro své zdraví.
  3. budete lépe spát.
  4. vytvarujete křivky a nabudete sebevědomí.

Je to cvičení. Spoustu lidí má sedavé zaměstnání, a tak nemá dostatečný výdej během dne, pokud se k tomu ještě připojí stres a nesprávná strava, míříme přímo do stanice civilizační onemocnění. Cvičení, jeden z nejideálnějších způsobů, jak si aktivně odpočinout, vypnout, na chvilku zapomenout na stres. Nenechte se ale zmást. Naše tělo považuje cvičení také za určitou formu stresu (v tomto případě, ale krátkodobého a neškodného) takže se i u cvičení vyplavuje kortizol. V tomto případě nám ale pomáhá podat skvělý výkon a pomáhá tělu se adaptovat na danou činnost.

Po cvičení nastává všem známý pocit. Zvládli jsme to, cítíme se skvěle, máme chuť do života, jsme na sebe hrdí. Co za to může? Jsou to ENDORFINY. Stejně jako například morfium či heroin jsou endorfiny opiáty, ale v tomto případě velmi pozitivní. Jejich základní funkce je působení proti bolesti. Vyplavují se z hypofýzy při fyzické zátěži a také při poranění, to znamená, že tlumí naši bolest. Mimo to, nám taky zajistí ten blažený pocit, který pociťujeme během a hlavně po cvičení. U morfia či heroinu si naše tělo postupem času zvykne a dávky se musí zvyšovat. U endorfinů je to ale právě naopak, naše tělo se stává na tyto látky čím dál tím víc citlivější a trénovaní jedinci, tak slastný pocit pociťují již během prvních minut aktivity.

Ovšem tato radost nezůstává jen u cvičení. Při pravidelné fyzické zátěži, správné stravě a celkovém pozitivním naladění jsme schopni se radovat i z maličkostí, naše sebevědomí stoupá, náš zevnějšek začíná vypadat podle našich představ a uvnitř našeho těla pracuje vše na plné obrátky. Náš imunitní systém se zlepšuje, riziko civilizačních chorob klesá a náš spánkový cyklus je takřka bez problémů. Cítíme se prostě skvěle.

Pokud tedy stále stojíte na rozcestí a na jednom rameni Vám sedí andílek a na jednom ďáblík. Jeden Vám říká, jdi si zacvičit a druhý Vám našeptává, ať si sednete k filmu s pytlíkem brambůrků. Vzpomeňte si na dva hormony, které jsme si dnes představili, a rozmyslete se, který chcete, aby Vám proudil v krvi.

Tereza Koňaříková a Dita Táborová

Dita Táborová | 08.01.2018
Celý článek
SUSHI.jpg

Čas na sushi

Vynikající, čerstvé, dietní a pro letní dny jako dělané.


Suroviny:
 Tuňák a losos – filet vykoštěný a zbavený kůže, sushi rýže, wasabi, avokádo, nori řasa, okurek, sójová omáčka, další suroviny dle chuti.


Příprava: 
Rýži si uvaříme dle návodu na obalu nejlépe den předem,aby stihla vychladnout. Tuňáka a lososa nakrájíme na tenké plátky. Avokádo a okurek na podélné nudličky. Tloušťka záleží jen na Vás,ale čím užší,tím se sushi lépe roluje. Na řasu položíme do tvaru řádku vychlazenou rýži, necháme si asi 3 cm místo od okraje, kde budeme řasu rolovat přes rýži. Na ni klademe dle libosti okurek,avokádo, lososa ci tuňáka. Řasu zarolujeme a vnější okraj potřeme lehce mokrýma rukama,aby se slepila dohromady. Krájíme ostrým nožem na asi 2 cm široké kousky. Čím více variací, tím více si sushi vychutnáte. Můžeme i rukou tvarovat podélné „knedlíčky“ a na ně položíme plátek lososa či tuňáka. Na okraj talíře dáme wasabi a do mističky připravíme sójovou omáčku. Velmi dobré je smíchat trochu wasabi v misce se sójovou omáčkou. Doporučuji nechat chvíli vychladit v ledničce, pokud dokážete čekat. 😊 召し上がれ(do­brou chuť)

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 06.01.2018
Celý článek
Snimek obrazovky 2018-01-06 v 16.43.55.png

Za tvůj úspěch tě odměníme!

Během tvé cesty k pevnému zdraví a vysněné postavě ti budeme neustále na blízku. Vždy se na nás obracej pro radu! Společně to zvládneme a věříme, že si na konci 90 denní Výzvy budeme moci společně říct: „Dokázali jsme to!“ Navíc, když Výzvu splníš, budeš mít možnost získat hodnotné ceny. Máme pro tebe tři kategorie ocenění za to, že jsi to zvládl/a a nakročili jsme správným směrem k zdravému životnímu stylu a spokojenému životu.

První odměna přichází každý měsíc Každý měsíc vybereme klienty, kteří úspěšně dokončili náš 90 denní program. Ti získají možnost výběru z celé řady našich produktů, a to do celkové částky 2000 Kč. Je jenom na tobě, které z našich produktů si vybereš.

Druhý stupeň odměn přichází každého půl roku Každého půl roku máme pro tři úspěšné klienty hodnotné poukazy. Šťastlivci mohou získat například poukaz na luxusní dovolenou pro dva v ČR, nákup zboží ve vybraných obchodech v hodnotě 7 000 Kč nebo našlapaný mobilní telefon od společnosti Samsung či Apple.

Nejhodnotnější a nejžádanější výhru pak můžeš získat jednou do roka Chceme, aby si naši klienti po skvěle odvedené práci po zásluze odpočinuli. Každý rok proto soutěžíme mezi úspěšnými klienty 90 denní výzvy, a to o zájezd pro dva k moři v hodnotě 30 000 Kč. Na co ještě čekáš ty?

  • Soutěže o hodnotné ceny se mohou zúčastnit pouze klienti, kteří splní podmínky 90 denní výzvy, kterými je nabrání 3 kg svalové hmoty v období 90 dnů nebo redukce nejméně 5 nadbytečných kilogramů v období tří následujících měsíců od zahájení 90 denní výzvy s produkty společnosti FitChallenge, s.r.o. Úspěšným klientem se myslí klient, který svou výzvu splní v daném kalendářním roce počínaje od data měsíce ukončení jeho výzvy.
  • Soutěže, která probíhá každý měsíc, se může klient zúčastnit pouze tehdy, zda v ten daný měsíc splnil podmínky své 90 denní výzvy. Znova se losování může zúčastnit v případě, že opět splní 90 denní výzvu. Počet účastí není omezen.
  • Společnost FitChallenge, s.r.o. si vyhrazuje právo na volbu deseti nejlepších proměn programu 90 denní výzvy. Klienti, kteří budou mezi úspěšně vybráni, následně pomocí sociálních sítí budou sbírat hlasy pro svojí proměnu.

Aby klient mohl vstoupit do soutěže o všechny hodnotné ceny, musí na začátku své výzvy zveřejnit video či fotografie, že se výzvy účastní, a to podle pravidel, které jsou zveřejněny na internetových stránkách www.projekt90.cz v kategorii „Výzva“ (důležité je zveřejnění postavy ve spodním prádle nebo zveřejněním vaší váhy během natáčení videa)

Redakce | 06.01.2018
Celý článek
recept2.pngnew.jpg

Těstoviny s cuketou česnekem, sušenými rajčaty a parmazánem

Naše Renatka si pro tebe připravila tip na nenáročný a chutný sobotní oběd (můžeš si to tedy udělat i k večeři) :-P

Těstoviny s cuketou česnekem, sušenými rajčaty a parmazánem

Na jednu porci :

90g celozrných těstovin,

půl menší cukety,

4 ks sušených rajčat,

2 stroužky česneku,

2 lžíce parmazanu,

sůl a pepř,

čerstvý tymián,

hrnek mléka.

Postup: Uvařte si těstoviny půl na půl v hrnku vody a mléka, osolte a přidejte čerstvý tymián. Vařte asi 10.15 minut a mezitím si na pánvičce orestujte plátky cukety a česneku, slijte těstoviny. Půl hrnku tekutiny, ve které se vařili si nechte. Na pánvičku k cuketě přidejte těstoviny, rajčata, tekutinu co se vařili těstoviny, 2 lžíce parmezánu a nechte 1 min povařit a ihned podávejte.

Dobrou chuť, na talíři můžete sypat ještě parmazanem 😊

Tereza Radoňová | 04.01.2018
Celý článek

Den 3. za mnou! Výmluvy se nehodí, radši makej

Včera jsem slíbil, že se budu pomalu představovat. Dneska jsem to pojal tak, že se Vám ukážu na živo ve videu. Žádný fešák, ale třeba až společně dokončíme 90denní výzvu, tak to bude lepší :-D

Přišel jsem domů lehce po čtvrt na deset. Kde jsem se to celý den poflakoval? Byl jsem v práci…:-D Pracuji v médiích a pohybuji se v online prostředí. Je to skvělá práce. Vždycky jsem chtěl mít možnost pracovat odkudkoli a představoval jsem si, že skrze obrazovku budu řídit celičký svět. Prostě takový ten typický snílek, který se snaží jít za svým. Kromě médií se věnuji i obchodu. Tahle volba byla jasná. Baví mě se potkávat s novými zajímavými lidmi a také nechci, aby se ze mě kvůli práci u počítače stal asociál :-D Další poodhalení o mé „hrozně zajímavé osobě“ zase příště…

K dnešnímu tréninku. Doma katastrofa. Celý byt vzhůru nohama a minimálně tři dny tu budou dělníci. Navíc, jak jsem říkal. Přišel jsem ve čtvrt na deset. Chcete přiznání. Mě se tak strašně nechtělo cvičit…Každopádně máme svůj cíl, ne snad?! Jak to probíhalo se mrkněte na video…a teď už dobrou noc

Jirka

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 03.01.2018
Celý článek
Den 1.jpg

Rok 2018 je můj! Tohle tady ještě nebylo…

Většinou je první článek o tom, že se vám píšící představí…Já to nebudu nějak přehánět, protože se mnou teď budete trávit dost času a postupně se o mě pár věcí dozvíte. Co je ale důležité?! Pracuji 14 hodin denně, nemám na nic moc čas.

Vždy jsem miloval sport a byl jsem většinu života v kondici…Je to asi tři roky, kdy se tato situace změnila. Proto jsem se rozhodl spolu s parťákem Martinem založit projekt, který bude prostě a jednoduše vyhovovat co nejvíce mně samotnému a pomůže mi změnit můj život opět ke spokojenějšímu a hlavně zdravějšímu já.

Vyklubala se z toho nakonec myšlenka, která dokázala sjednotit na jednom místě talentované trenéry, vzdělané nutriční terapeuty, lékaře a známé tváře (o všech budu postupně psát a dozvíte se jejich příběhy). Abych se vrátil k podstatě věci. Chtěl jsem zase shodit, být v kondici, líbit se a hlavně – cítit se skvěle…Vznikla 90dennivyzva.cz

A teď k mému nadpisu „Tohle tady ještě nebylo“…Nenašel jsem žádný portál, projekt, který by sjednotil na jednom místě to, co my. 7 individuálních online 90denních tréninkových programů zaměřených na předem definovaný cíl, možnost nechat si vygenerovat systémem výzvu na míru (skoro 6000 tréninkových variací), osobní konzultant pro každého klienta, jídelníček na míru nebo rozbor jídelníčku od nutričních terapeutů (ne od výživových poradců – rozdíl si brzy vysvětlíme), lékařské konzultace, výživový nápoj, který dokáže nahradit jakékoli denní jídlo a to není stále všechno. Nemůžu vám ale prásknout vše hned najednou. :-)

A opět zpět k mému nadpisu „Tohle tady ještě nebylo“…Pracovali jsme usilovně a mnohdy jsme dostávali zprávy, nabídky, abychom si objednali „reálnou proměnu klientů“, aby náš portál byl pro ostatní lákavější. Na to my ale…Každý z našich trenérů má za sebou úspěšnou historii. Jinak bychom si je ani nevybrali…Co je ale podstatné. Chci, abyste viděli, že to, co jsme vytvořili je promyšlené, je efektivní a splní svůj účel.

Ten, kdo vám to denně bude ukazovat, jsem já. Mám za sebou první trénink ve výzvě „Tukožrout“. Proč jsem si vybral tuhle výzvu a jak hrozně vypadám bez trička (ne, že by to s trikem bylo lepší ) a jak budu vypadat za 90dní, tak to si brzy prohlídnete..Sle­dujte náš blog, Facebook a hlavně – Pojďte do toho se mnou! 90dennivyzva.cz

A zde můj podpis: Jiří Kubeš :-)

Tak a už není cesty zpět!

Jiří Kubeš - Spoluzakladatel Projektu 90 | 02.01.2018
Celý článek
Nahoru